Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Oslavy svátku sv. Ludmily

Mše svaté jsou v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě slaveny pouze dvakrát za rok. Tou první je mše svatá na svátek patrona kostela sv. Jiří a tou druhou právě oslava svátku sv. Ludmily, jejíž hrob se v bazilice nachází. Liturgie v pátek 16. září bude tentokrát obohacena chorálními nešporami ze svátku sv. Ludmily v podání Scholy Egidiany a Kateřiny Bartošové. Hudební doprovod je součástí mezinárodního festivalu duchovního umění Svatováclavské slavnosti.

V sobotu 17. září farnosti berounského vikariátu pořádají u příležitosti 1090. výročí její mučednické smrti pouť ke sv. Ludmile na Tetín. V 10.00 hodin začíná slavnostní mše svatá v kostele sv. Ludmily. Celebrovat ji bude vikář P. Josef Pecinovský a kněží berounského vikariátu. Ve 13.00 hodin začíná prohlídka Tetína s průvodcem a od 14.00 hodin v kostele sv. Ludmily pěvecký koncert sólisty Státní opery Praha Lukáše Hynka Krämera. Na programu jsou árie z oratoria Svatá Ludmila a výběr z Biblických písní Antonína Dvořáka.

V neděli 18. září v 11.00 hodin bude sloužena řeckokatolická poutní bohoslužba a po ní od 13.00 hodin následuje prohlídka Tetína a přednáška kunsthistorika prof. Jana Royta s názvem „Sv. Ludmila v obrazech a legendách“.

Svatá Ludmila pocházela z knížecího rodu Pšovanů, narodila se asi kolem roku 860. Křest přijala z rukou některého ze slovanských misionářů z Velké Moravy. Měla sedm dětí, z nichž dva, Spytihněv a Vratislav, postupně vládli v zemi po smrti Ludmilina manžela, knížete Bořivoje. Když zemřel i Vratislav (13. února 921), bylo jeho synovi, pozdějšímu knížeti Václavovi, pouze 13 let. Regentství bylo svěřeno Václavově matce Drahomíře, ale výchova Václava a jeho bratra Boleslava byla svěřena Ludmile. Toto rozhodnutí zemských velmožů však vedlo k neshodám mezi Ludmilou a Drahomírou. Ludmila ustoupila a odstěhovala se na svůj hrad Tetín. Tam ji v noci z 15. na 16. září 921 přepadli a zavraždili členové Drahomířiny družiny. Sv. Václav nechal Ludmiliny ostatky převézt do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, její úcta jako světice je však doložena až od konce 11. století. Za svatou byla oficiálně uznána v letech 1143 – 1144. Je považována za patronku matek, babiček a vychovatelů, ale především za českou spolupatronku, nazývanou „matka české země“. (Aleš Pištora)

12. 09. 2011