Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Papež v projevu určeném české společnosti hovořil také o práci parlamentní komise

S velvyslancem Vošalíkem se nedávno setkal kardinál Miloslav Vlk, který se v Římě účastní XII. řádného generálního shromáždění Synody biskupů. Pražský arcibiskup s novým zástupcem ČR ve Vatikánu hovořil o jeho setkání se Svatým otcem a o programu pro jeho funkční období, který velvyslanec Vošalík představil Svatému otci. Shodli se, že linie jeho programu dobře odpovídá současné politické situaci i stavu vzájemných vztahů mezi ČR a Svatým stolcem.

Kardinál Vlk se domnívá (uvádí to v článku „Setkání kardinála Vlka s velvyslancem ČR u Svatého stolce“ na svých stránkách www.kardinal.cz), že projevy, které velvyslanec a papež při svém setkání přednesli, dávají tušit, že „s novým velvyslancem začíná v současné situaci církve ve světě, v dnešní mezinárodní situaci i v naší vnitropolitické situaci nové období vztahů se Svatým stolcem“.

Pavel Vošalík při setkání se Svatým otcem konstatoval „pozitivní trend ve vývoji vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem v posledních letech...“ a slíbil, že se maximálně vynasnaží, „aby tento pozitivní vývoj nejen pokračoval, ale aby získal novou dynamiku“. Papež Benedikt XVI. mimo jiné prohlásil, že si cení toho, jak velvyslanec zdůraznil „vliv křesťanství na bohaté kulturní dědictví národa a zvláště na úlohu, kterou sehrálo evangelium, když přinášelo českému národu naději v době útisku“. Dále zmínil, že v „autentické kultuře“ musí spolu vzájemně harmonicky působit rodina a církevní i státní instituce.

Papež se ve svém projevu zabýval také prací parlamentní komise, která má za úkol projednat navrhovaný zákon o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi. Pochválil dosavadní přípravné práce na zákoně o majetkovém narovnání. „Ve vaší zemi se v této oblasti ukazují znamení pokroku, ale ještě zbývá mnoho vykonat,“ řekl papež. Při slovech o komisi, kterou sestavila vláda „za účelem vyřešení mimořádné otázky církevního majetku“, vyslovil naději, že se bude „i nadále pracovat čestně, poctivě a (že všichni) upřímně uznají přínos církve pro společnost“. V této souvislosti zmínil i problematiku pražské katedrály. Vyslovil přání, aby se na přínos církve pro celý národ „dbalo i při řešení otázky pražské katedrály, která je živým svědectvím bohatého kulturního a náboženského dědictví (...) země a dokladem souladu mezi církví a státem".

Benedikt XVI. vidí řešení všech těchto věcí v širších souvislostech, o nichž se zmínil, když mluvil o úlohách, před kterými stojí Evropa „ve chvíli, kdy se národy snaží o založení stabilnějšího mezinárodního společenství pro budoucí generace". Aby bylo možné dosáhnout „pravé kultury“ na široké bázi, to „vyžaduje harmonickou spolupráci rodin, církevních společenství, škol, ekonomických sil, komunálních organizací a státních institucí“. Do této souvislosti zařazuje slova o majetkovém vyrovnání i o katedrále.

Tyto své úvahy završil papež slovy o praktické lásce, k níž jsou věřící z podstaty evangelia vedeni. A poukazuje na to, že věřící tímto stylem života žijí: „Zářným příkladem této viditelné lásky ve vaší zemi je práce charit. Její členové intenzivně pracují v nesčetných sociálních oblastech.“ Konkrétně se zmínil i o velkých plodech spolupráce Charity České republiky s ministerstvy a znovu poukázal na příklad plodné „spolupráce mezi státními a církevními strukturami“. Právě v této souvislosti jsou srozumitelná papežova slova o tom, že „celá společnost (...) získá, když je církvi dáno právo spravovat duchovní a materiální dobra pro svou službu“. (ap)

21. 10. 2008