Vyhledávání Menu

Pašijové hry poprvé v katedrále sv. Víta

Vůbec poprvé se ve Svatovítské katedrále budou konat pašijové hry. Upravenou verzi Hořických pašijí představí na Květnou neděli 13. dubna 2014 od 15.00 hodin tři herecké osobnosti – Otakar Brousek ml., Nela Boudová a Jakub Gottwald. Zazní hudba Jaroslava Krčka v provedení souboru Musica Bohemica. Režie Václav Lautner.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka chce pašijové hry počínaje letošními Velikonocemi v katedrále sv. Víta pořádat každoročně. „Bůh stvořil člověka jako tvořivou bytost. A tak je samozřejmé, že ho chce člověk chválit také múzickým uměním,“ říká pražský arcibiskup a připomíná, že nedávno v pražské katedrále v rámci bohoslužby Mene tekel bylo k vidění taneční vystoupení věnované památce lidí, kteří vzdorovali zvůli a násilítotalitních režimů. Studenti sedmého ročníku Taneční konzervatoře hl. m. Prahy pohybem vyjadřovali touhu člověka po svobodě.

Hry s náboženskou tematikou v Hořicích na Šumavě byly v prvopočátcích spojeny s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě. K velkému rozmachu došlo v 19. století, kdy byla postavena nová divadelní budova, a hořické pašijové hry se staly takovým pojmem, že je navštěvovali i členové císařské rodiny, předních šlechtických rodů a vysocí církevní hodnostáři. V době druhé světové války byly pašijové hry v Hořicích nacisty zrušeny. Snahu českých přistěhovalců tradici obnovit zcela zhatila komunistická vláda, která po roce 1948 budovu divadla spolu s blízkým poutním kostelíkem nechala vyhodit do povětří.

V roce 1990 vznikla společnost pro obnovu pašijových her. Jindřich Pecka napsal nový český text, skladatel Jaroslav Krček složil hudbu pro Musicu Bohemicu a zkušený divadelník Antonín Bašta dal dohromady ochotníky z okolí. Hrát se začalo na přírodní scéně v lesoparku, v těsném sousedství bývalého pašijového divadla. Společnosti se podařilo navázat četné kontakty a přilákat desetitisíce diváků.

Hry s náboženskou tematikou a zejména pašijové hry jsou velmi starým evropským jevem, spojeným se životem katolické církve. Jejich kolébkou bylo Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily do dalších států Evropy. Původně byly hrány v kostelích, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přenášeny mimo chrámy. Pašije (z lat. passio – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak buď přímo evangelní vyprávění nebo příběhy, dramatické hry, liturgická čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají. Název pochází z prvního slova při předčítání či zpěvu evangelních pasáží při liturgii (Passio Domini nostri Iesu Christi secundum… ). (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 27. 03. 2014