Vyhledávání Menu

Pastýřský list arcibiskupa Duky

PASTÝŘSKÝ LIST ARCIBISKUPA PRAŽSKÉHO MONS. DOMINIKA DUKY OP

Drazí spolubratři kněží a jáhni, milí řeholníci a řeholní sestry, pastorační asistenti, milé sestry a bratři, drazí přátelé,

radostná atmosféra Kristova zmrtvýchvstání, kdy silněji než v jiné dny církevního roku pociťujeme mohutnost Boží lásky a Jeho vítěznou moc, je příhodný okamžik, abych splnil svůj slib. Když jsem loni převzal z rukou otce kardinála Miloslava Vlka pastýřskou hůl, řekl jsem, že po roce vzájemného poznávání promluvím o naší další společné cestě.

Připravili jste mi velmi srdečné přivítání a znovu Vám za ně děkuji. Po celý rok jsem pociťoval vřelé přijetí, kamkoli jsem přišel. Je pravda, že jsem se ještě nesešel ani se všemi kněžími a dalšími spolupracovníky na Božské vinici, natož se všemi farníky, ale jednoduše jsem to časově nezvládl, protože i můj den má pouze 24 hodin. Že se neuzavírám, jste, doufám, poznali na tom, že dveře paláce jsou doširoka otevřeny opravdu každému.

Za rok své služby u Vás jsem přehlédl velké množství práce vykonané v době po listopadu za obou mých předchůdců. Jsem za to vděčný. Vždy jsem vycházel z toho, že biskup je především pastýřem a jeho prvořadým zájmem musí být pastorace, péče o svěřené stádo. Vždy si připomínám, co čteme u proroka Ezechiela: Vyhledám ztracenou, přivedu nazpět zbloudilou, obváži poraněnou, posílím nemocnou. Nad tučnou a zdravou budu bdít. Budu je pást ve spravedlnosti. (Ez 34,16), a mám na paměti i Kristův výrok o dobrém pastýři, který není nájemce (Jan 10,11).

Nechci před Vámi dnes mluvit o nějakém plánu, o jeho zdůvodnění. Chcete-li, a já Vás o to prosím, můžete si ho přečíst na internetových stránkách arcibiskupství, v Arcidiecézním zpravodaji a v arcidiecézním věstníku ACAP. Nebudu podávat výčet pastoračních, ekumenických, studijních, charitních, školských, ekonomických a dalších úkolů. Důležité je ukázat směr snažení.

Podstatné je, že bych rád překonával často úplně zbytečnou zeď mezi věřícími a ostatními členy naší společnosti. Musíme překonat své, v minulém režimu získané, obavy a vyjít do veřejnosti jako otevření, sebe dobře vědomí, partneři. Společnost od nás vlastně hodně očekává. Máme-li však naplnit tento úkol, musíme především být. Být křesťany, být těmi, kdo vnášejí pokoj a naději, kdo vedou druhé k věcným řešením veřejných otázek dnes tak poškozených rozhádaností a sobeckými zájmy, vyžaduje pevně stát ve víře. Proto se intenzívně věnujme přípravě na cyrilometodějské výročí. Uvědomit si důstojnost a zodpovědnost vyplývající ze křtu, sílu, statečnost a dospělou moudrost vycházející ze svátosti biřmování a přímý podíl na těle Kristově je základem pro celý náš život a pro veškeré naše konání. Učme se také spolupracovat na všem, co je dobré. Mezi sebou – i tam máme nedostatky – s křesťany na prvém místě, s ostatními občany naší země, i když mají jiné názory, se všemi lidmi dobré vůle vůbec.

Byl bych opravdu nerad, kdybyste – a zvláště kněží, jáhnové a pastorační pracovníci – přistupovali k různým snahám jako k byrokraticky pojatým úkolům, jako k něčemu, co je pociťováno jako akce navíc a pak akce pro akci. Přeji si, abychom prohloubili a rozzářili svůj duchovní život a aby nám to přineslo nejen jasné vidění smyslu života, ale i radost, že jsme s těmi převelikými úkoly dneška s Boží pomocí trochu pohnuli.

+ Dominik Duka OP,
arcibiskup pražský

Pastýřský list (dokument Adobe PDF)Pastýřský list 132.6 KB

 

03. 03. 2014