Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Pastýřský list kardinála Vlka ke svatořečení sv. Anežky

Pastýřský list kardinála Miloslava Vlka, arcibiskupa pražského, k 20. výročí svatořečení sv. Anežky České

Drazí bratři a sestry,

na závěr komunistické doby vyhlásil v roce 1987 kardinál František Tomášek Desetiletí duchovní obnovy národa k milleniu mučednické smrti sv. Vojtěcha v roce 1997, připravený tehdejšími protagonisty církevního duchovního života. Jednotlivé roky Desetiletí byly věnovány našim světcům, kteří jsou nosnými sloupy našich duchovních dějin, jimž svatí svým životem vtiskli svou pečeť. Anežce byl věnován právě rok její kanonizace. Takto pojatá duchovní obnova připomínala společnosti sílu duchovní tradice našeho malého národa v srdci Evropy, který dal církvi a národu tolik světců. Ve srovnání s podobně velikými národy v Evropě jsme po této stránce velmi bohatí ...

Pád totality pak určitým způsobem přehodil výhybky dějin, připravil jiný politicko-společenský scénář a poskytl širokou svobodu nejen církvi.

Někteří naši světci prošli v našich dějinách dlouhou cestu ke kanonizaci. Jednou z nich je sv. Anežka Přemyslovna. Kardinál Tomášek připravoval několik let její svatořečení. Důvod, že její svátek, původně slavený 2. března, byl přenesen na den její kanonizace, spočívá v tom, že její svatořečení je úzce spojeno s událostmi revolučního období roku 1989. Ona nechtěla zasahovat do veřejných událostí ve své době, když měla politický vliv, ale zasáhla do nich bezděčně svou kanonizací v naší době, svým postojem zřeknutí se moci a sestoupením z Hradu do podhradí.

Touto svou životní volbou, kvůli které vlastně byla kanonizována, se stala po 700 letech mocnou výzvou pro dnešní dobu, jakoby chtěla na začátek dalšího úseku našich dějin postavit svou životní zkušenost světice: zříci se moci nad druhými a jít sloužit těm nejpotřebnějším. Bohužel po revoluci už tolik nefungovala komunikace mezi sférou civilní a tou duchovní jako těsně před revolucí. Po 20 létech vývoje naší společnosti se ukazuje, že postoj nechtít především vládnout, ale sloužit, je základním postojem pro úspěšný rozvoj lidské společnosti. Svým svatým životem, který napodobuje Krista, jenž nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal život pro druhé, sv. Anežka zůstává aktuální, moderní výzvou i do dalšího údobí našich dějin. Její životní vzor realizovaného evangelia se stal, zvláště na pozadí dvacetiletého polistopadového vývoje, který se ubíral jiným směrem, ještě aktuálnější a silnější výzvou. Je jakoby domácí realizací toho, co papež Benedikt XVI. píše v první větě své encykliky Láska v pravdě. Takovýto postoj „je hnací silou pravého rozvoje každé lidské osobnosti i celého lidstva.“ V duchu naší svatováclavské tradice, která se ubírá stejným směrem jako život sv. Anežky, posíleni papežovou návštěvou a jeho výzvami, pokračujme po spolehlivé cestě našich duchovních tradic a oslovujme společnost svědectvím svého života, které je řečí, jíž dnešní náš svět rozumí ... Tento životní vzor sv. Anežky může sloužit velice i nám kněžím jako vodítko a inspirace k prožívání kněžského roku ...

K tomu vám žehná

váš kardinál Miloslav Vlk

16. 11. 2009