Vyhledávání Menu

Polesí Vysočina

60360

Rousínovský les u Zachotína

Území

61043Polesí Vysočina zajišťuje odbornou správu lesů Arcibiskupství pražského a farností Čechtice, Divišov, Louňovice pod Blaníkem, Příbram-Svatá Hora, Sázava-Černé Budy, Veliš u Vlašimi a Zruč nad Sázavou. Mapka zobrazuje katastrální území, v nichž se nachází lesní pozemky spravované polesím Vysočina (modrá značka).

Historie

61183Historický majetek arcibiskupství, jehož navrácenou část nyní spravuje polesí Vysočina, byl tvořen velkostatky Červená Řečice, Nový Rychnov, Onšov a Louňovice pod Blaníkem.
Červená Řečice bývala majetkem pražských biskupů již ve 12. století. Pod správní okruh zdejšího ředitele spadal i velkostatek Onšov (Vonšov) a Nový Rychnov. Zámecká budova včetně okolních lesů a polností patřila pražskému biskupství, později arcibiskupství, souvisle s výjimkou období od husitských válek a do bitvy na Bílé hoře (cca 200 let). V roce 1949 byl velkostatek Červená Řečice se zámkem zkonfiskován a od té doby sloužil k různým účelům a chátral.
Panství Nový Rychnov patřilo arcibiskupům pražským již za Arnošta z Pardubic, tedy od 14. století. Po uzákonění pozemkové reformy v roce 1920 došlo k parcelaci arcibiskupského velkostatku, lesy však zůstaly pražskému arcibiskupství i nadále.
Nedaleko od Červené Řečice se nachází velkostatek Onšov (Vonšov). Pražské arcibiskupství jej zakoupilo v roce 1761.
Louňovické panství se ve vlastnictví pražského arcibiskupství ocitly po smrti Karla Adama Lva z Říčan (v roce 1672), který jej podle své závěti odkázal pražským arcibiskupům na „věčné časy“. Pozemková reforma připravila arcibiskupský velkostatek v Louňovicích pod Blaníkem o naprostou většinu jeho zemědělské půdy, průmyslové závody i zámek. V jejím důsledku se tak změnila jeho ekonomická struktura. Louňovický velkostatek se stal závodem zaměřeným na lesní hospodářství. (Na obrázku modlitba poutníků u kaple sv. Marie Magdalény na Malém Blaníku.)

Charakteristika

Lesy polesí Vysočina se nacházejí, jak název napovídá, převážně na Českomoravské vysočině od Jihlavy k Blaníku s přesahem na severozápad do Posázaví (farní lesy). Dominantní dřevinou je smrk, jenž poskytuje významný hospodářský přínos (mj. ke zlepšení stavu lesa v jiných lokalitách) a jehož podíl je v zájmu stability porostů postupně mírně snižován zejména bukem a jedlí. Přirozená obnova je uplatňována cca ze 30 %. Arcibiskupský majetek není souvislý, ale je tvořen několika středně velkými celky, podle historických velkostatků.

Zajímavosti

61173Českomoravská vrchovina je tradiční rekreační oblastí. Za návštěvu rozhodně stojí přírodní park Čeřínek, vyznačující se kamennými poli s množstvím půvabných studánek (na obrázku) a výhledem od Přední skály. Není třeba připomínat známý Blaník, na Velkém Blaníku je v provozu rozhledna, na Malém Blaníku se nachází torzo barokní poutní kaple sv. Marie Magdalény. V současné době jsou již k vidění pouze obvodové zdi a uprostřed se tyčí smrk zvaný Velký mnich, nicméně arcibiskupství zamýšlí kapli obnovit.

Vize a výzvy

Cílem polesí je obhospodařovat les podrostním způsobem hospodaření a využít velký potenciál přirozené obnovy smrku v kombinaci s předsunutými skupinami nebo podsadbou melioračních a zpevňujících dřevin, především jedlí a bukem. Budeme usilovat o vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, tj. udržet vysokou kvalitu smrkových sortimentů a dát průchod i požadavkům rekreačním, ekologickým a estetickým.

Kontakty

61029Sídlo polesí: Dolní náměstí 34, 396 01 Humpolec
Vedoucí polesí: Ing. Jiří Chadim (jiri.chadim@apha.cz, 731 193 731, na obrázku)
Technik polesí: Ing. Marie Zemková (marie.zemkova@apha.cz, 603 151 750)
Hajný lesního úseku Louňovice pod Blaníkem: Martin Horký (martin.horky@apha.cz, 731 591 149)
Hajný lesního úseku Červená Řečice: Ing. Václav Kos (vaclav.kos@apha.cz, 739 544 994)
Hajný lesního úseku Nový Rychnov: Karel Nevěčný (karel.nevecny@apha.cz, 724 524 177)

10. 05. 2016