Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Pouť ke sv. Prokopovi

V sobotu 3. července vyrazí z Chotouně (světcova rodiště) pouť směr Kouřim–Krymlov–Mělník–Sázava. Na pouť, která bude zakončena v 19:00, kdy bude v sázavském klášteře slavena liturgie, zve Římskokatolická farnost Praha-Vršovice. Již v 10:30 bude mši svatou celebrovat P. Benedikt Hudema. V 17:00 následuje křížová cesta v „Prokopově brázdě“ a v 19:00 mše svatá – pouť farnosti z Vršovic. Celonoční adorace v kostele sv. Prokopa začíná od 20:00.

V neděli ráno bude adorace ukončena v 6:00. Od 8:30 bude sloužena mše svatá – pouť farnosti z Kolína. V 10:00 následuje modlitba sv. růžence a v 10:30 vrcholí svátek sv. Prokopa poutní mši svatou, kterou bude sloužit P. Josef Nerad. Bližší informace o letošní pouti: www.svprokop-sazava.cz.

Sv. Prokop se narodil asi v roku 970 na zemanské tvrzi v Chotouni (mezi Českým Brodem a Kouřimí). Vzdělání získal na Vyšehradě, ne však latinské, ale slovanské. Byl vysvěcen na kněze, později vstoupil do kláštera a po vyvraždění Slavníkovců (r. 995) se stal poustevníkem. Nejprve žil v jeskyni v Dalejích u Jinonic, kolem roku 1009 se usadil v hlubokých lesích u Sázavy. Tam se k němu připojilo několik dalších mužů a společně vytvořili osadu poustevníků, kteří mýtili les, obdělávali půdu a sloužili chudým lidem. K této době se váže i známá legenda o tom, jak Prokop zapřáhl čerta do pluhu a vyoral s ním brázdu, jejíž zbytky se dosud ukazují mezi Chotouní a Sázavou.

Roku 1030 při lovu se náhodně setkal s Prokopem kníže Oldřich. Na jeho výzvu Prokop v roce 1032 založil u Sázavy klášter: mniši přijali řeholi sv. Benedikta, ale ponechali si staroslověnskou liturgii. Prokop zemřel jako opat sázavského kláštera 25. března 1053, slovanská liturgie se ale v klášteře pěstovala až do roku 1096, kdy kníže Břetislav II. vypudil slovanské mnichy a nahradil je benediktiny latinského ritu.

Poustevník a opat Prokop byl ctěn již za svého života, za patrona české země jej považoval již král Přemysl Otakar I. Za svatého jej slavnostně z rozhodnutí papeže Innocenta III. prohlásil na Sázavě 4. července 1204 papežský legát Quido kardinál Parareschi. Hrob sv. Prokopa v sázavském klášteře byl poutním místem až do roku 1421, kdy husité klášter i kostel vypálili. Ze zpustlého chrámu byly ostatky sv. Prokopa přeneseny v 16. století do Prahy a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě. (www.svprokop-sazava.cz, Aleš Pištora)

01. 07. 2010