Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Pouť ke sv. Prokopovi

V sobotu 3. července 2009 se vydává také Římskokatolická farnost Praha-Vršovice na Svatoprokopskou pouť. Sraz účastníků pouti je v 5:30 hodin u pokladen Masarykova nádraží a odjezd do Chotouně (Prokopovo rodiště). Následuje modlitba v kostele sv. Prokopa, odtud putování na Sázavu přes Kouřim (cca 30 km). V 17:00 hodin mše svatá v Sázavském klášteře (P. Stanisław Góra). Mše svaté je možné se účastnit také bez předchozího putování.

Program:

PÁTEK 3. ČERVENCE 2009

18:00 mše sv. celebruje P. Stanislav Góra

 

SOBOTA 4. ČERVENCE 2009 SV. PROKOP – MALÁ POUŤ

8:30 mše sv. kolínského vikariátu

10:30 mše sv. – kněžská pouť

17: 00 pobožnost křížové cesty v „Prokopově brázdě“

20:00 celonoční adorace v kostele

 

NEDĚLE 5. ČERVENCE 2009 – VELKÁ POUŤ

6:00 zakončení adorace

10:00 modlitba sv. růžence

10:30 slavná poutní mše sv., celebruje kardinál Miloslav Vlk

 

Sv. Prokop se narodil asi v roku 970 na zemanské tvrzi v Chotouni (mezi Českým Brodem a Kouřimí). Vzdělání získal na Vyšehradě, ne však latinské, ale slovanské. Byl vysvěcen na kněze, později vstoupil do kláštera a po vyvraždění Slavníkovců (r. 995) se stal poustevníkem. Nejprve žil v jeskyni v Dalejích u Jinonic, kolem roku 1009 se usadil v hlubokých lesích u Sázavy. Tam se k němu připojilo několik dalších mužů a společně vytvořili osadu poustevníků, kteří mýtili les, obdělávali půdu a sloužili chudým lidem. K této době se váže i známá legenda o tom, jak Prokop zapřáhl čerta do pluhu a vyoral s ním brázdu, jejíž zbytky se dosud ukazují mezi Chotouní a Sázavou.

Roku 1030 při lovu se náhodně setkal s Prokopem kníže Oldřich. Na jeho výzvu Prokop v roce 1032 založil u Sázavy klášter: mniši přijali řeholi sv. Benedikta, ale ponechali si staroslověnskou liturgii. Prokop zemřel jako opat sázavského kláštera 25. března 1053, slovanská liturgie se ale v klášteře pěstovala až do roku 1096, kdy kníže Břetislav II. vypudil slovanské mnichy a nahradil je benediktiny latinského ritu.

Poustevník a opat Prokop byl ctěn již za svého života, za patrona české země jej považoval již král Přemysl Otakar I. Za svatého jej slavnostně z rozhodnutí papeže Innocenta III. prohlásil na Sázavě 4. července 1204 papežský legát Quido kardinál Parareschi. Hrob sv. Prokopa v sázavském klášteře byl poutním místem až do roku 1421, kdy husité klášter i kostel vypálili. Ze zpustlého chrámu byly ostatky sv. Prokopa přeneseny v 16. století do Prahy a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě. Památka sv. Prokopa se připomíná 4. července.

Bližší informace o letošní pouti: www.svprokop-sazava.cz, e-mail: farnost@svprokop-sazava.cz. (ap)

26. 06. 2009