Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Požehnání zámecké kaple v Táboře - Měšicích

Kardinál Vlk pozitivně hodnotí úsilí o rekonstrukci objektu a jeho opětovné zpřístupnění široké veřejnosti. Již na začátku rekonstrukce souhlasil s tím, že zámecký kostel znovu sám osobně požehná. Jan Berwid-Buquoy, dnešní majitel zámku, k tomu dodává: „Návštěvou kardinála Miloslava Vlka zaznamená Tábor – Měšice dokonce historickou událost. Je to poprvé od založení obce, kdy sem přijíždí tak vysoký církevní hodnostář.“

Obec Měšice u Tábora založil v roce 1296 jistý Zdislav z Měšic, který vybudoval poplužní dvůr s přilehlými hospodářskými budovami. V roce 1545 postavil Prokop z Hejlovce ve vsi renesanční tvrz a nechal učinit záznam v „zemských deskách“, že drží obce Měšice, Čekanice a Stoklasnou Lhotu. Současně přikázal vystavět renesanční rotundu sloužící coby kaple pro zdejší vesnické obyvatelstvo. Svatostánek nebyl přímo součástí tvrze, nýbrž stál asi 30 metrů od předního portálu naproti západnímu křídlu šlechtického sídla. Prokop z Hejlovce nechal kapli zasvětit „Nejsvětější Trojici“ a ještě dnes můžeme vidět nad hlavním vchodem do zámku zabudovaný keramický reliéf Svaté Rodiny – Josefa a Marii, držící v náručí malého Ježíška.

V roce 1699 koupil renesanční tvrz Jan Josef Caretto hrabě z Millesima a přebudoval ji na barokní zámek. Tím vznikla patrová budova. Navíc dal Caretto přistavět k zámku východní křídlo, kterým propojil renesanční rotundu se zámkem. Nový majitel zbudoval z prvního patra dvojité schodiště do přízemí a místo, kde byl vstup do svatostánku, přestavěl na hlavní vchod do zámku. Tím přišli obyvatelé Měšic o svůj svatostánek a to do roku 1750.

V tomto roce totiž kupuje barokní zámek v Měšicích Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu. Tento táborský rodák a věřící katolík se pouští okamžitě do práce a již v létě v roce 1751 nechává k západnímu křídlu budovy přistavět zámecký kostel. Svatostánek je sice nazýván „kaple“, ale svými rozměry však připomíná spíš kostel. Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu nechává zámecký kostel zasvětit sv. Janu z Nepomuku a zpřístupňuje ho měšické veřejnosti.

Destruktivní doba komunismu zpustošila nejen zámek, ale i budovu kostela. Sakrální části bývalého šlechtického sídla se staly skladištěm JZD. Kostel začal pustnout. Od začátku 70. let byl svatostánek už jen místem, kam se svážely odpadky všeho druhu. Poté, co se v této části zřítil strop, se po pádu komunismu začalo s postupnou opravou. Práce byly dokončeny v roce 2009 a kostel získal rekonstrukcí původní podobu, jakou měl v roce 1751. (Jan Berwid-Buquoy, ap)

23. 03. 2010