Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Pražské oslavy sv. Cyrila a Metoděje ve svatovítské katedrále

Slavností v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou začíná celý rok cyrilometodějských oslav, si pražské arcibiskupství současně připomene 1040. výročí založení biskupství v Praze, které vzniká roku 973. Spojnicí mezi Prahou a Velkou Moravu je třetí významná jubilejní událost, k níž došlo před 1130 lety. Je jí křest knížete Bořivoje a jeho ženy Ludmily, který jim podle Kristiánovy legendy udělil sv. Metoděj. Datování křtu je problematické, nejčastěji se ale uvádí rok 883. Ačkoliv už předtím bylo v roce 845 pokřtěno 14 českých knížat na sněmu v bavorském Řezně, Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace naší země.

Na základě skutečnosti, že kardinálové Dominik Duka OP a Miloslav Vlk se účastní generální kongregace kardinálů v Římě a vrátí se až po inauguraci nového papeže, hlavním celebrantem bohoslužby v pražské katedrále bude plzeňský biskup František  Radkovský. Během mešní liturgie, kterou bude přenášet Televize NOE, předá pravoslavný metropolita českých zemí a Slovenska Jeho Blaženost vladyka Kryštof pražské katedrále jako svůj dar ikonu svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Kromě představení tohoto vzácného daru budou rovněž požehnány kopie olověného „cyrilometodějského křížku“ s řeckým nápisem a obrazem ukřižovaného z 9. století, který se našel v Sadech u Uherského hradiště. Tyto kopie se budou rozdávat při diecézním setkání mládeže 23. března.

K oslavám jsou vedle zástupců Pravoslavné církve přizváni také zástupci Ekumenické rady církví. Jejich přítomnost má podtrhnout skutečnost, že jednou z rovin symbolického odkazu Cyrila a Metoděje je i jednota křesťanů. Přítomni budou rovněž diplomatičtí zástupci národů spojených s cyrilometodějskou tradicí a biskupové blízkých diecézí ze zahraničí. Očekává se např. účast představitelů řezenské diecéze, kam naše země do zřízení pražského biskupství církevně spadaly.

Devátý březen je datem původního svátku, kterým prohlásili arcibiskup Arnošt z Pardubic spolu s císařem a králem Karlem IV. soluňské bratry za patrony zemí Koruny české. Karel IV. se na dílo obou bratří snažil navázat, kromě jiného např. obnovou slovanské liturgie v klášteře v Emauzích, podnětem k sepsání nových životopisů obou světců či zřízením jejich oltáře ve svatovítském chrámu, kde na vnějším triforiu později vzniká první zobrazení sv. Cyrila a Metoděje vůbec. Karel IV. byl veden snahou všechna území bývalé Velké Moravy připojit k římské Evropě. Byl přesvědčen, že jeho vstřícná slovanská expanze do zemí, které tehdy byly v moci Tatarů, by byla vítána.

Přínos Cyrila a Metoděje pro středoevropské země je nesporný. Bylo poprvé přeloženo celé Písmo do slovanského jazyka. Byl vytvořen misál, žaltář a přeloženy byly životopisy církevních otců. Vznikla předmluva k evangeliím – Proglas. Zatímco Cyril se podle historiků spíše zabýval výchovou nových kněží a překlady Písma, Metoděj se věnoval textům právním. Podle řeckého, římského a slovanského zvykového práva vytvořil první civilní zákoník na území Moravy. Po smrti sv. Cyrila, který umírá v Římě roku 869, získává Metoděj povolení sloužit slovanskou liturgii a od papeže se vrací jako arcibiskup pro Moravu a Panonii.

Plný význam cyrilometodějské misie, která obrátila naše předky ke kříži, rozvinul v 19. století papež Pius IX., který roku 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Lev XIII. ve své encyklice „Grande munus“ z roku 1880 hovoří o zásluhách Cyrila a Metoděje a Pius XI. připomněl význam cyrilometodějské tradice tím, že roku 1928 udělil velehradskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie titul „Menší baziliky“ a roku 1932 prohlásil na žádost olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony velehradské baziliky. Všechny kroky svých předchůdců zúročil papež Jan Pavel II., který Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy. Více o cyrilometodějských oslavách na www.velehrad.eu. (Aleš Pištora)

04. 03. 2013