Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Pražský arcibiskup promluvil na setkání biskupů v Berlíně

Předseda Německé biskupské konference arcibiskup Robert Zollitsch ve své uvítací řeči vyzdvihl roli křesťanů v boji za svobodu před dvaceti lety, který byl završen sjednocením země. To si Německo v těchto dnech připomíná. „Byli to především lidé z východního bloku, kteří tehdejší události uvedli do pohybu. Mezi nimi bylo také velmi mnoho angažovaných křesťanů,“ řekl arcibiskup Zollitsch. Ten také připomněl úspěch smíření mezi Čechy a Němci, k němuž došlo velkým přičiněním křesťanů. Poděkoval za návštěvu pražskému arcibiskupovi a jeho přítomnost na tzv. Michalské recepci označil za „dobré a nadějné znamení pro Evropu a církev“. Oznámil také svou chystanou návštěvu Prahy, k níž by mělo dojít v půlce listopadu.

Arcibiskup Duka ve své přednášce shrnul základní důvody tvrzení, že jsme nejateističtější zemí Evropy, tvrzení, které považuje za zcela mylné. Vždyť polovina obyvatel je pokřtěna. Přestože je situace v českých zemí jistě specifická, vlna sekularizace objevující se koncem 60. let minulého století zasahuje celý západní svět. Pražský arcibiskup dokonce tvrdí, že „formy militantního sekularismu nejsou zdaleka tak výrazné v postkomunistických zemích“. U nás si totiž ještě příliš dobře pamatujeme dobu komunistického útlaku všeho, co se vyznačovalo svobodným duchem.

V západní společnosti lze podle pražského arcibiskupa pozorovat tendenci k uzavřenosti jak u církve, tak skupin obyvatel tíhnoucích k „neoateizmu s neoliberalistickými projevy postmoderní sekularity“. Sekularizmus svým způsobem ke křesťanství patří. „Ježíšovo odmítnutí božské hegemonie císařství dostalo v dějinách Evropy a samotného křesťanství různé podoby, ale bylo vždy přítomné,“ říká Dominik Duka. Problémem je ovšem absence „logicko-teologické argumentace“. „Právem lze připustit, že výrazná rezignace na racionalitu způsobila, že křesťanství není schopné vést dostatečný a potřebný dialog se současným světem v době radikální proměny,“ rozvíjí svou myšlenku pražský arcibiskup. Právě proto, že v naší společnosti, a to nejen v církvi, nemá racionalita své pevné místo, utíkají se lidé k onomu transcendentnímu „něco“, které je blízké téměř polovině obyvatel českých zemí.

Ojedinělé projevy militantního ateizmu stojí však v pozadí vzrůstajícího vlivu náboženství. Arcibiskup Duka konstatuje, že žijeme v „postateistické době“. Stojíme před zápasem o instituce, jako jsou „rodina, obec, či lidská důstojnost, práva člověka, právo dítěte na biologickou matku a otce, jako i obhajoba role muže a ženy“. Tyto skutečnosti jsou podle Duky „biologickou, psychologickou, kulturní i společenskou daností a nejsou to projevy náboženské víry“. Jelikož sekularita, jak říká Duka, nalézá svůj plnohodnotný smysl a cíl v tajemství inkarnace, je obhajoba těchto pozemských skutečností, obhajobou křesťanství. „Sekularita, která potlačí či vytlačí transcendentno ze života jednotlivce či společnosti, není schopna dát smysl životu a činnosti jak jednotlivce, tak společnosti.“ My, kdo žijeme po Osvětimi a gulagu, již víme, co znamená svět ponechaný sobě samému, říká arcibiskup Duka.

Recepci, na které pražský arcibiskup vystoupil, každoročně pořádá komisariát německých biskupů (jakási stálá rada). Setkání se pravidelně účastní vysocí státní činitelé. Letos byl přítomen německý spolkový prezident Christian Wulff, berlínský kardinál Georg Sterzinsky, řada ministrů spolkové vlády a významných představitelů z řad církve a politického života. (Aleš Pištora)

Celý text přednášky je k dispozici na www.dominikduka.cz.

07. 10. 2010