Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Představena umělecká díla k beatifikaci Čtrnácti mučedníků

Úvodem se slova ujal kardinál Dominik Duka, který zmínil především aktuální příklad, který nastávající blahoslavení františkáni dávají dnešku - lidem žijícím ve světě celebrit, úspěšných sportovců, naříkajících nad tím, že chybí osobnosti a morální vzory. "Zmínění františkáni jsou hodni následování pro jejich zásadovost. Položili život za své přesvědčení, zásady, víru, druhé. Tito lidé zůstali věrni svému ideálu. Ostatně i dnes si vážíme těch, kteří vydali život za druhé," doplnil kardinál Duka. Františkánský provinciál Jeroným F. Jurka se následně zaměřil na samotný průběh beatifikace a to, co jí předcházelo. Připomněl, že proces příprav blahoslavení 14 pražských mučedníků začal již v 17. století, byl několikrát přerušen - naposledy v 50. letech dvacátého století, aby byl po pádu komunistické totality znovu obnoven a po více než 400 letech doveden do zdárného konce.

Biskup Jednoty bratrské Jan Klas pohlédl na františkánské mučedníky z ekumenického hlediska. Přítomným zástupcům pořadatelů oslav beatifikace mj. popřál, „aby beatifikace nebyla jen otázkou jednoho dne, ale obecně se stala novým začátkem pro hledání pokory, chudoby, lásky či pravdy, impuls pro nasměrování k podstatě.“ Rovněž zdůraznil, že františkánští bratři se stali obětí politického boje a ambicí Rudolfa II. Tehdy se nevedla žádná náboženská válka a pasovská vojska (z jejich řad pocházeli vrazi mučedníků) přináší smrt napříč konfesemi. J. Klas vidí ve smrti Pražských mučedníků jasný vzkaz: „Smrt 14 františkánů je mementem toho, abychom se vyvarovali rozdmýchávání jakékoli nenávisti. Františkáni přinášeli smíření, naději; nechť tyto hodnoty jsou závazkem a vzorem.“

Na to navázal i historik Vít Vlnas, který ve svých poznámkách k tématu, mimo nastínění dalších paralel tehdejší a dnešní situace, mj. označil připomínané mučedníky za „14 prvních objetí vzplanutí náboženské intolerance, která se následně šíří v globálnějším měřítku.“

Ve druhé části byly představeny zmíněné umělecké předměty jejich autory. Malíře Tomáše Císařovského (autora obrazu), architektku Martinu Portykovou (návrh relikviářové schrány), autora pamětního listu Václava Sokola a medailérku Miladu Othovou spojuje, dle jejich slov, nejen radost z toho, že se na uvedeném díle mohli podílet, splnění určitých snů, vědomí velkého závazku pro tvůrce uměleckého artefaktu k takovéto události, a konečně i vděk za to, že dostali příležitost se zabývat tímto specifickým tématemeda 10. října 2012) proběhla na půdě Arcibiskupství pražského tisková konference představující blížící se beatifikaci františkánských mučedníků z různých úhlů pohledu a umělecká díla, spojená s touto významnou událostí: relikviář 14 pražských mučedníků, beatifikační obraz, pamětní grafický list či při této příležitosti také zhotovenou medaili. Více

(František Jemelka, TS ČBK, kráceno)

10. 10. 2012