Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Probíhá výstava Umění české reformace

Kurátor výstavy Michal Šroněk z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR zdůrazňuje, že umělecká díla pro tuto výstavu se podařila shromáždit také díky vstřícnosti Arcibiskupství pražského. Jedná se artefakty pocházející z období 1380 až 1620, které mají přiblížit kulturu pěstovanou mezi husity, utrakvisty, nebo-li kališníky, radikálními kalvinisty nebo v Jednotě bratrské. K vidění jsou iluminované rukopisy a artefakty církevního uměleckého řemesla, které dosud nebyla vystavena.

Cílem výstavy je kromě jiného také uvést na pravou míru mylnou domněnku, že reformace výtvarné umění odmítala, a pokud nějaké existovalo, bylo zničeno v pobělohorské době. Podle autorů výstavy je naprosto nepochybné, že během téměř dvousetletého soužití katolíků a nekatolíků vznikla v reformačně orientovaném prostředí řada uměleckých děl a stavebních památek. „Všechny konfese používaly výtvarná díla jako prostředky své reprezentace a současně se mnozí významní teologové vyjadřovali k otázce obrazů v náboženské praxi. Přestože památkový fond je v tomto ohledu mimořádně rozsáhlý a zahrnuje často i velmi kvalitní díla dochovaná nezřídka in situ v prostředí dnes katolických chrámů,“ říkají autoři v úvodu k výstavě.

Vystaveno je téměř 100 děl, která dokumentují kvalitu i šíři tvorby, a vznikla zejména v sakrálním prostředí, kde často dosud slouží náboženskému účelu. Výstava je podle autorů první příspěvek do diskuse o roli umění a uměleckých děl v širším kontextu křesťanských vyznání, které byly nuceny najít společný modus vivendi přes zásadní rozdíly, které je rozdělovaly. Mezi nejvýznamnější práce patří první mapa Čech, tzv. Klaudiánova mapa Čech z roku 1518. Dalším významným dílem je Göttingenský kodex, ručně psaný a iluminovaný teologický spis, který byl přivezen z Německa. K nejcennějším exponátům patří jediné dochované monumentální vyobrazení Jana Husa na hranici.

Českou reformací (cca 1380-cca 1620) označujeme období českých dějin od husitství do Bílé Hory, v níž hrála velkou politickou i kulturní roli nekatolická vyznání a jejich představitelé. Díky mimořádným historickým okolnostem existovalo v českých zemích v období od husitství do porážky českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře několik křesťanských denominací. Vedle římských katolíků měli právní postavení zajištěni jen utrakvisté, ostatní konfese, jako Jednota bratrská, luteráni a kalvinisté, fungovaly mimo zákon jen díky podpoře aristokratických patronů a slabé centrální moci. Příslušníci nekatolických konfesí se pokoušeli o legalizaci svého postavení, což se jim v plné míře podařilo prosadit až v tzv. Rudolfově majestátu o náboženské svobodě vydaném v roce 1609.

Záštitu nad výstavou, kterou pořádá Správa Pražského hradu, převzali kromě kardinála Vlka také paní Livia Klausová, manželka prezidenta České republiky a pan Pavel Černý, bývalý předseda Ekumenické rady církví a předseda Rady Církve bratrské. (www.kulturanahrade.cz, ap)

Bližší informace naleznete na www.kulturanahrade.cz.

 

06. 01. 2010