Vyhledávání Menu

Prof. Piťha zahájí poutní sezónu v Sázavském klášteře

Při příležitosti 962. výročí úmrtí sv. Prokopa se o slavnosti Zvěstování Páně, 25. března 2015, koná na Sázavě v sakristii kostela sv. Prokopa od 16.30 hodin přednáška prof. Petra Piťhy o duchovním významu tohoto českého světce. Od 18.00 hodin bude P. Petr Piťha, probošt kolegiátní kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, v kostele sv. Prokopa na Sázavě slavit mši svatou.

Přednáškou prof. Piťhy bude zahájena také poutní sezóna. Na návštěvníky prohlídkové trasy po tisíciletých dějinách kláštera se správci kláštera těší od soboty 28. března 2015. K vidění budou např. fresky z celkem dvacetičtyřdílné barokní obrazové kroniky v křížové chodbě zabílené v 19. století. Všechny fresky jsou po restaurátorském průzkumu od roku 2007 postupně odkrývány. Bohatá fresková výzdoba vyprávějící 24 příběhů z dějin kláštera a ze života sv. Prokopa vznikla po požáru Sázavského kláštera v roce 1746 v křížové chodbě hlavní obytné budovy pod vedením význačného českého malíře Jana Karla Kováře. První období vrcholné úcty ke sv. Prokopovi je však spjato s obdobím gotiky. Tu v Sázavě zpřítomňuje nejen monumentální, nikdy nedostavěný chrám Panny Marie a sv. Jana Křtitele nebo kapitulní síň se vzácnými mariánskými malbami, ale také veřejnosti téměř neznámý komorní prostor skrývající se v jižním křídle kláštera, tzv. opatská kaple.

Benediktinský slovanský klášter nad řekou Sázavou založil již ve 30. letech 11. století poustevník Prokop s podporou přemyslovských knížat Oldřicha a Břetislava I. Od roku 1097 klášter obývali latinští benediktini, kteří o dědictví sv. Prokopa svatořečeného v roce 1204 římským papežem i o klášterní budovy pečlivě pečovali i v dalších staletích. Od jeho dřevěných počátků klášter prošel románskými, gotickými i barokními obnovami a každá z nich zde zanechala své stopy. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 světští majitelé některé budovy bývalého klášterního areálu dotvořili ve stylu neorenesančního klasicismu. Sázavský klášter je Národní kulturní památkou spravovanou Národním památkovým ústavem a poutním místem ke sv. Prokopovi spadajícím pod duchovní správu pražské arcidiecéze. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 23. 03. 2015