Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Proslov kardinála Vlka při provedení Ebenova díla Labyrint světa a ráj srdce

Vážení přátelé, vzácní hosté,

byl jsem velmi potěšen pozváním Společnosti pro duchovní hudbu, abych pronesl úvodní slovo při dnešním provedení posledního díla Petra Ebena „Labyrint světa a ráj srdce“ na text Jana Ámose Komenského u příležitosti skladatelových nedožitých osmdesátých narozenin.

Pozvání k tomu, abych mluvil, je zároveň zadáním – tzn. že se ode mne nečeká odborný hudební projev. Na to téma promlouvali v minulých dnech i při loňském úmrtí skladatele povolanější odborníci. Ani se nečeká rozbor prezentovaného díla, ale spíše představení srdce, duše, nitra Petra Ebena. A to je možné nejlépe učinit, když necháme mluvit jeho samotného, abychom aspoň maličko zahlédli paprsek duchovního rozměru jeho srdce.

Ve svých projevech byl velmi jemný, osobní, otevřený a velmi sdílný – jako celá jeho hudba. Srdce své měl – řekl bych – na dlani. Pro tento jeho krásný rys není těžké nechat promlouvat skladatelovo srdce. Hudba Petra Ebena je mluvou jeho duše. Nebyla to samomluva, neskládal ji pro sebe, pro své potěšení, ale jeho otevřené srdce, komunikativní rys jeho povahy, vtiskovalo charakter jeho hudbě. Jednou vyznává: „Hudba pro mě není v první řadě něčím, co zní, ale něčím, co oslovuje. Není něčím, co vytváří akustický prostor, ale co vytváří prostor pro já a ty, hudba je pro mě především setkáváním. Setkáním s posluchačem jako oslovení či poselství, setkáním s Bohem jako prosba anebo chvála. Vždycky mi jde o adresáta. Nezajímá mě pouze, jak tón zní, ale jak je slyšen ... Skladba pro mě není vypuštěným balónkem, ale míčem, hozeným a čekajícím na ruce, jež ho chytí.“ Setkání s Petrem Ebenem, jeho setkání s posluchačem – to je, prosím, vzkaz pro nás, dnešní posluchače jeho hudby.

Přáním jeho pokorného nitra bylo obdarovávat druhé svým velkým nadáním. Jednou řekl, že největší inspirací jeho skládání je láska. Proto ona touha po obdarovávání, po šíření hodnot a dobra. Tu touhu vyjádřil slovy: „Byl bych šťastný, kdyby mé skladby mohly alespoň nepatrně přispět ke spiritualizaci světa, který se dnes příliš utápí v hmotnosti a ztrácí vlastní cíl života. Do této kategorie patří všechna má témata: humanismus, láska a pokoj mezi lidmi ... zklidnění našeho věčného chvatu, usebrání v hektickém toku našich dnů ...“ Ano, Labyrint světa a ráj srdce ... Kéž by se tato jeho touha uskutečnila i na nás.

Z toho všeho také můžeme pochopit jeho velký příklon k liturgickým skladbám. Setkání se sakrálními texty je pro něj „povznesením a očistou, vykročením ze všedního života s jeho vášněmi a starostmi ... dotek věčnosti – kdo by po něm nezatoužil“. V takovéto duchovní linii v nejširším slova smyslu se rozvíjí celá Ebenova tvorba. Sám to tak charakterizoval: „Hudebník pracuje s něčím, co je zcela abstraktní a při tom velmi reálné, co se nedá nahmatat a co přece existuje, má své zákony a dimenze. A proto lze brát prostor ducha jako realitu ...“ Svými skladbami hlásal a přinášel tuto duchovní skutečnost, která je pro dnešní dobu tak potřebná.

Podle těchto přání a myšlenek srdce velkého skladatele Petra Ebena i já vám přeji hluboký zážitek a řečeno jeho slovy „povznesení a očistu, vykročení ze všedního života ... a dotek věčnosti ...“

Kardinál Miloslav Vlk
30. 01. 2009