Vyhledávání Menu

Rekviem za kardinála Františka Tomáška


Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP bude v úterý 4. srpna 2015 od 18.00 hodin sloužit v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha rekviem za kardinála Františka Tomáška, od jehož úmrtí letos uplyne 23 let.


43761


S kardinálem Tomáškem vstoupila církev v naší zemi v roce 1989 do svobodné doby po pádu komunismu. Profesor bohosloví v Olomouci a olomoucký biskup, kterému orgány státní moci znemožnily pedagogickou činnost a v roce 1951 ho na několik let uvěznily v internačním táboře, se postupně stával symbolem odporu proti nesvobodě. Nezapomenutelná jsou jeho slova při bohoslužbě na závěr oslav svatořečení Anežky České 25. listopadu 1989, kdy řekl: „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa!“

František Tomášek se narodil 30. června 1899 ve Studénce u Nového Jičína. Po studiu studiu Arcibiskupského semináře v Olomouci byl 5. července 1922 vysvěcen na kněze. Do uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 působil jako asistent pro pedagogiku a katechetiku na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci. Po válce byl jmenován mimořádným profesorem pedagogiky a katechetiky.

Dne 12. října 1949 ho papež Pius XII. jmenoval olomouckým biskupem. Biskupské svěcení přijal tajně 14. října 1949 v Olomouci z rukou tehdy internovaného olomouckého arcibiskupa J. K. Matochy. Jeho pedagogickou činnost mu orgány státní moci znemožnily. Dne 23. července 1951 byl zatčen a poté vězněn v internačním pracovním táboře v Želivě. Z internace byl propuštěn 28. května 1954 a nastoupil jako administrátor v Moravské Huzové, kde strávil 11 let. Jako biskupovi mu bylo dovoleno vystupovat pouze v zahraničí. V roce 1962 se tedy směl účastnit II. vatikánského koncilu.

Když kardinálu Josefu Beranovi nebylo dovoleno ujmout se úřadu pražského arcibiskupa, jmenoval 18. února 1965 papež Pavel VI. apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze právě Tomáška. Z někdejšího nijak konfliktního biskupa se postupně a nenápadně stávala morální autorita a symbol odporu proti nesvobodě. Papež Pavel VI. jmenoval 24. dubna 1976 Františka Tomáška kardinálem "in pectore", tedy bez zveřejnění. K tomu došlo o rok později, kdy byl František Tomášek jmenován arcibiskupem a primasem českým.

Na konci sedmdesátých let se kardinál Tomášek stává osobou, která byla nejen oporou pro odpůrce totality, ale také tím, kdo byl schopný oslovit širokou veřejnost a formulovat protest proti nesvobodě. Velikou záštitu a oporu však pro pražského arcibiskupa představoval zejména nový papež Jan Pavel II., který měl hluboké zkušenosti s utrpením církve v komunistické zemi. Kardinál Tomášek stále více intervenuje do procesů s katolickými kněžími a laiky, veřejnými dopisy státním představitelům upozorňuje na porušování práv církve a různá jiná příkoří. S Tomáškovým jasným svobodným postojem souvisí také pastýřský list z 29. listopadu 1987, kdy vyhlásil „Desetiletí duchovní obnovy národa“ jako přípravu na milénium mučednické smrti sv. Vojtěcha.

Na svatořečení Anežky České vedl v listopadu 1989 pouť věřících z Československa do Říma. Nezapomenutelná byla jeho vystoupení v době listopadové revoluce 1989. Kardinál Tomášek zemřel 4. srpna 1992. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 28. 07. 2015