Vyhledávání Menu

Rekviem za oběti maďarského povstání


Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP bude v neděli 23. října 2016 od 18.00 hodin v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě sloužit rekviem za oběti maďarského povstání v roce 1956 a připomene kardinála Józsefa Mindszentyho, ostřihomského arcibiskupa, který se jako vězeň nacismu a komunismu stal symbolem maďarského povstání.


70381


József kardinál Mindszenty byl v letech 1945 až 1973 ostřihomským arcibiskupem a primasem Maďarska. V roce 1944, kdy se stal biskupem ve Veszprému, byl uvězněn maďarskou fašistickou vládou, jelikož kritizoval genocidu Židů prováděnou v Maďarsku. Po skončení druhé světové války byl v září 1945 jmenován arcibiskupem v Ostřihomi. Před svobodnými volbami v listopadu 1945 odsoudil Mindszenty v pastýřském listu „marxistické zlo“. Pro svůj boj za obranu náboženských svobod se stal od roku 1947 terčem rozsáhlé propagandistické kampaně, v jejímž rámci byl označen za „hlavu klerikální reakce“. Už v prosinci 1948 byl kardinál Mindszenty zatčen. V následujícím vykonstruovaném procesu byl odsouzen k doživotnímu vězení. Následovalo masové zatýkání kněží a perzekuce církví.

Z vězení byl Mindszenty propuštěn teprve v roce 1956 během maďarského povstání. Ve veřejném rozhlasovém projevu vyzval k odporu proti komunistickému režimu. Po porážce povstání se kardinál uchýlil na americké velvyslanectví v Budapešti, kde nuceně strávil v politickém azylu následujících 15 let. Teprve v roce 1971 mu bylo komunistickým režimem po dlouhém vyjednávání umožněno vycestovat do zahraničí. Tehdy také na prosbu papeže Pavla VI. rezignoval na úřad ostřihomského arcibiskupa. To umožnilo, aby Vatikán v duchu své východní politiky nalezl kompromisní dohodou s maďarskou komunistickou vládou o znovuobsazení tohoto úřadu. V roce 1946 papež Pius XII. Mindszenty jmenoval kardinálem. Zemřel v roce 1975 v exilu v Rakousku. V roce 1991 bylo jeho tělo přeneseno do katedrály v Ostřihomi.

Maďarské povstání bylo celonárodním povstáním proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956. Po východoněmeckém povstání z roku 1953 a povstání dělníků v Poznani v roce 1956 se jedná o v pořadí třetí velký a násilně potlačený konflikt lidu s komunistickým režimem. Celkový počet obětí povstání nelze přesně vyčíslit. Jedná se však o tisíce až desetitisíce. (cs.wikipedia.org, Aleš Pištora)

Aleš Pištora 17. 10. 2016