Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Roráty jako obraz víry

Na našich stránkách je odkaz na ranní mše s rorátními zpěvy, které se v některých pražských kostelích konají v časných ranních hodinách. Rorátní zpěvy byly skládány pro adventní mariánské mše s tematikou prorockých textů očekávání příchodu Mesiáše předpověděného ve Starém zákoně. Při těchto mších se většinou čte z evangelia sv. Matouše, který psal pro židy a často uváděl zprávy o naplnění prorockých předpovědí. Silným a působivým obsahem rorátních mší je tedy naděje předpověděná a naplněná. Ústřední postavou rorátů je Panna Maria.

Tyto ranní mše jsou dnes velmi hojně navštěvovány. Zvláště chórová kaple svatovítské katedrály je ráno vždy plná především studující mládeže. Rorátní zpěvy jsou důležitým výrazem zbožnosti našich předků a velmi významnou ukázkou duchovní kultury, která se v katedrále od svých počátků za doby Karla IV. pěstovala. Když si pomyslíme, že známá vstupní antifona „Ejhle, Hospodin přijde“ v adventu zpívaná všude, pochází z antifonáře prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1364, který se uchovává v rukopisu knihovny svatovítské kapituly, naplňuje nás radostí, že duchovní hudba a zpěv našich předků byly na tak vysoké duchovní a kulturní úrovni. Řada antifonářů, rorátníků, kancionálů (Franusův, Vyšehradský, Sedlčanský atd.) a dalších rukopisů v mnoha knihovnách o tom svědčí.

Jeden cizinec se kdysi divil, že se tyto zpěvy zpívají ještě i dnes. Je to však pochopitelné. Tyto zpěvy podávají obraz víry našich předků. Byla by jistě záslužnou nějaká bakalářská práce o jejich víře a zbožnosti zachycené právě v rorátních zpěvech.

Kardinál Miloslav Vlk

07. 12. 2009