Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Rozhovor s organizátorem Noci kostelů

Projekt Noc kostelů se zrodil před šesti lety ve Vídni, v následujících několika letech se rozšířil po celém Rakousku a dnes už probíhá v několika evropských zemích – ve své původní, u nás, na Slovensku, v Německu a v Nizozemí. Drží se ve všech těchto státech původního rakouského modelu, je viditelná vzájemná spolupráce, nebo si každý z účastníků jede po své vlastní národní ose?

Je asi vhodné zmínit skutečnost, že ještě před Rakouskem se podobná akce konala v některých německých městech, např. v Cáchách, Hannoveru anebo v Hamburku. Bylo to však na zcela jiné bázi, šlo o aktivitu jednotlivých farností či sborů, bez stabilního data. Když se v roce 2005 nezávisle na Německu poprvé otevřely dveře některých rakouských kostelů a veřejnost na to zareagovala velmi pozitivně, autoři této myšlenky z ní manažersky velmi šikovně dokázali vytvořit jakousi registrovanou značku: země anebo jednotlivé církve, které se k této akci přidají, musejí zachovat určitá kritéria. Jen tak mohou používat logo, grafiku, anebo i samotný název Noc kostelů. Některé české a moravské kostely se letos přidávají třetím rokem a už nyní lze vysledovat určitý vývoj, a to i ve snaze více se oprostit od strohé jednotné struktury a vložit do organizace i vlastní prvky.

Celá Česká republika je do Noci kostelů zapojena už podruhé, dá se tedy předpokládat, že v organizování tak rozsáhlé akce je na co navazovat. Jak velký je organizační tým? Co všechno má na starosti? Je jeho práce, obohacená o dřívější zkušenosti, snazší nebo naopak náročnější?

Každá diecéze má vlastní organizační tým a je na konkrétním biskupovi, koho a v jakém rozsahu touto organizací pověří. Já jsem byl pověřen jako hlavní zodpovědný organizátor pro pražskou arcidiecézi ještě panem kardinálem Vlkem a pan arcibiskup Duka jeho volbu po nástupu do úřadu potvrdil. V loňském roce jsme pracovali ve třech, již letos se ale ukazuje, že tento počet do budoucna zdaleka nestačí, práce je opravdu hodně. Akce se stala známou, přidává se stále více kostelů, kromě katolických chrámů se otevírají také brány jiných křesťanských církví, a je potřebné všechno koordinovat. Nejde pouze o řízení a dohled, ale o časově velmi náročnou práci. Připravit všechny propagační materiály, zajistit jejich distribuci, sehnat mediální partnery, sponzory, uhlídat již zmiňovanou registrovanou značku a v neposlední řadě pomáhat jednotlivým sborům a farnostem. Jde doslova o stovky hodin práce, nesčetné množství pracovních schůzek, e-mailů či dopisů. Věřím však, že ta námaha bude odměněna Božím požehnáním i lidskou spokojeností.

Jaké změny či vylepšení se oproti loňsku očekávají? Dotkne se NK2011 většího počtu obcí a míst?

Počet účastníků se oproti loňskému roku více než zdvojnásobil, k dnešnímu datu je v Praze a okolí přihlášeno na 150 kostelů. V mnoha obcích již skutečně nejde pouze o nadšení aktivních jednotlivců, ale o týmovou práci. Odrazilo se to i v tom, že nabízenou pomoc ve formě výstav, koncertů či jiných kulturních aktivit, kterou jsme měli připravenou pro ty, kdo by zápasili s nedostatkem nápadů, nikdo nevyužil, naopak programy mnoha farností již na první pohled srší přehršlí zajímavých bodů. Návštěvníci kostelů navíc od nás poprvé dostanou i tipy, pokud nechtějí bloumat nocí jen tak, nahodile, ale chtějí se zaměřit na návštěvu chrámů podle konkrétních tematických okruhů. Pracujeme na tom, aby aspoň na webových stránkách – protože z prostorových důvodů jsme museli informace v brožuře hodně krátit – bylo navíc i dopravní propojení těchto vytipovaných míst.

Noc kostelů 2010 zaznamenala velmi příznivý ohlas médií. Jak nyní probíhá spolupráce s nimi, ale i s ostatními subjekty, např. s obcemi či dalšími institucemi, které by svou činností mohly napomoci hladšímu průběhu a většímu úspěchu Noci kostelů?

Je určitě sympatické, že kromě křesťanských médií se o Noc kostelů zajímají také celostátní média, mobilní operátoři, reklamní agentury, ale také Ministerstvo kultury anebo Dopravní podnik hlavního města Prahy. Nevím, jestli stávající stav lze již nazvat spoluprací, protože zcela chápu i trochu opatrnický přístup některých institucí: celorepublikově jde teprve o druhý ročník a je v první řadě na nás, abychom dokázali, že nám opravdu nejde o jakousi náborovou aktivitu, ale o pozvání všech lidí dobré vůle k nám a mezi nás, bez ohledu na jejich věrovyznání. Když si uvědomíme, že stejně jako Kristus i my můžeme posloužit lidem, mezi nimiž žijeme, a oni uvěří naší autentičnosti, pak si dokážu představit, že příští rok budeme i mediálně zaštiťováni vskutku partnersky.

Kdo zaštiťuje NK2011? Je to aktivita pouze „církevní“, nebo má o její růst zájem i širší veřejnost, která byla původně v roli „hosta“?

Nebudu tedy jmenovat církevní vrchnosti z většiny křesťanských církví, které Noc kostelů zaštiťují. Byl jsem velmi mile překvapen, že téměř žádný oslovený „světský“ představitel žádost o letošní záštitu neodmítl. A tak kromě ministra kultury ČR svoje jméno Noci kostelů propůjčili mnozí krajští hejtmani, primátoři anebo starostové velkých, ale i malých měst a obcí. I to je důkazem, že takováto aktivita v našem pastoračním plánu, zejména v prostředí, o kterém my sami říkáme, že je misijní, doposud chyběla.

Co je pro vás samotného na Noci kostelů nejdůležitější? Proč má pro vás smysl ji připravovat? Je něco, co se vás v minulých letech v souvislosti s NK obzvláště dotklo?

V tyto dny jsem právě z důvodů přípravy NK nevyspalý a hodně unavený, takže tato otázka je plně na místě. Protože jsem si sám kdysi prošel velmi intenzivním obdobím hledání víry v Boha, chápu všechny ty, kteří mají výhrady vůči církvím a svým způsobem také strach z toho, že by se museli vstupem do kostela někam zařadit. Již loňský ročník mě zasáhl nejenom enormním zájmem veřejnosti, který se projevil vysokým počtem návštěvnických vstupů, ale hlavně tím, jak se lidé v kostelích chovali. Nezaznamenali jsme jediný vážný incident, nebylo zapotřebí řešit krádež či nevhodné chování, nikoho jsme nemuseli z chrámů vyvést. Naopak, pozitivní hodnocení těch, kteří o sobě sami říkají, že jsou nevěřící, je i pro mě velkou satisfakcí. Vždyť nejen kněz, ale každý pokřtěný křesťan je vyslán, aby ve světě hlásal svou víru v Ježíše Krista. A Noc kostelů není cílem, nýbrž pouze prostředkem, jak nás může svět poznat. Naši víru, naději i lásku. A to jak k sobě navzájem, tak i k těm, kteří do našich svatyní nejen 27. května 2011 vstoupí.

(Kristina Hrušková)

02. 05. 2011