Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

S P. Milošem Szabo o Noci kostelů

Noc kostelů se jistě už zapsala do povědomí lidí a setkáváte se určitě s velikými ohlasy…

Nevím, jestli jsou to „veliké ohlasy“. Spíše bych to nazval ohlasy dobrými. Jako každá nová věc, i Noc kostelů se zpočátku setkávala u některých spolubratrů, ale i farních společenství, s určitými rozpaky a obavami. Myslím, že tomu rozumím, protože i já sám jsem nejdříve musel hledat smysl celé akce. Většina aktivních křesťanů včetně svědomitých kněží jsou totiž dnes obvykle přetíženi a již si své „pole působnosti“ dávno našli. Každá další aktivita pak může působit spíše kontraproduktivně, zejména když buď pouze doplňuje, anebo dokonce přímo nahrazuje či dupluje něco, co už tady je nebo bylo. Zdá se, že Noc kostelů se trefila do oblasti, kde spíše tápeme, než abychom mohli říct, že ji zvládáme. Dlouhodobě mluvíme o tom, že Česko je misijním územím, a stejně tak dlouhodobě hledáme způsob, jak své křesťanství přiblížit lidem, kteří se z nějakého důvodu buď stydí do církve přijít, anebo se tohoto kroku dokonce přímo obávají. Noc kostelů tedy přišla jako nový nápad, jehož cílovou skupinou nejsme my samotní uvnitř církve a farností, ale právě ti, co stojí mimo nás. Ukazuje se, že tam, kde my lidé často neumíme najít správný slovník v ohlašování své víry, může oslovit samotný prostor modlitby, ticha a otevřenosti. Skutečnost, že i letos se k Noci kostelů v naší arcidiecézi přidá více než třicet nových svatostánků, naznačuje, že je to krok dobrým směrem.

Jak vás formovaly ohlasy návštěvníků a zkušenosti organizátorů z minulých let?

Nápadů a názorů, a to jak z řad návštěvníků, tak i jednotlivých organizátorů, je každoročně hodně; některé jsou, jiné nejsou v našich silách brát v potaz. Tato akce má mít primárně evangelizační charakter (což není totožné s liturgickým charakterem), původně vznikla jako pokus srozumitelným způsobem seznámit evropskou, tedy i naši společnost, s křesťanstvím, jehož chrámy jsou výmluvnými svědky nejen různých historických dob a slohů, ale i různosti samotné. Nechceme z nikoho křesťana udělat, ale chceme být tady proto, aby ten, kdo naše kostely navštíví, se o nás dozvěděl co nejvíce, a to nejen prostřednictvím médií, ale především z vlastní zkušenosti. Loňský ročník ukázal, že popularita může mít i stinné stránky: především návštěvníci v Praze na některých místech očekávali, že se zdarma dostanou do atraktivních míst kostelů a klášterů, která jsou jinak zavřená, podstata tohoto projektu však zůstávala bokem. Proto se letos soustředíme víc na to, abychom společnými silami objevili v chrámech i více ticha a duchovnosti, aby ubylo stížností, že jsme neotevřeli všechny krypty, ambity či věže, protože to opravdu není to hlavní, co chceme o Noci kostelů představit. Další velkou novinkou, která se však naplno projeví až v příštím ročníku, je kompletní databáze všech kostelů a kaplí na území celé arcidiecéze, která bude sloužit nejen uživatelům iPadů a iPhonů, ale stane se základem pro sběratelské karty anebo magnetky. O tom ale snad víc až za rok.

Jak se vám daří získávat nové dobrovolníky do řad organizátorů, nezůstává tato tíha jen na kněžích?

Tým, který pracuje na úrovni biskupství, programy koordinuje a zajišťuje jednotlivým sborům a farnostem téměř plnohodnotný servis. Nezajišťujeme však samotné dobrovolníky na místních úrovních. Protože jsem sám knězem z terénu, velmi oceňuji, že každým rokem přibývá angažovaných laiků, kteří si přípravu programů i samotných posvátných míst berou za své. Mnohé z kostelů, kde byl kontaktní osobou ještě před rokem samotný kněz, již dnes jako zodpovědnou osobu nahlašují někoho z farníků, dokonce se najdou i takové kostely, kde přebírají zodpovědnost za myšlenku Noci kostelů sympatizanti křesťanství, aniž by sami do některé církve patřili. Ta následná aktivní spolupráce s místním duchovním, kterou vyžadujeme, je pak onou nadějí, že i v našich poměrech může být církev inspirativní a otevřená.

Organizace takové akce, kterou jste si vzal na bedra, je pro vás určitě velkou zátěží. Proč to vlastně děláte, co si od této akce slibujete, co přináší Vám osobně?

Musím přiznat, že jsem si tuto organizaci na svá bedra nevzal, byl jsem jí pověřen svými představenými. Původně jsem myslel, že pouze připravím jeden ročník, ale ukázalo se, že tato příprava na celodiecézní úrovni není jednorázová, ale i v době mezi jednotlivými ročníky se musí řada věcí připravovat a předjednávat. A tak jsem zatím tento úkol dostal i pro další dva ročníky. Již jsem naznačil, že už nyní ale připravujeme také ročník 2014, i když samozřejmě se může stát, že svým biskupem mohu být kdykoli odvolán anebo nahrazen. Nejen při přípravě, ale pak především při samotné akci, jsem však také obdarováván: četné děkovné či obdivné emaily, které chodí buď na mou adresu, anebo na adresu místních komunit, jsou určitou satisfakcí za probdělé noci či leckdy napjaté nervy, když se jakž takž stíhají termíny, anebo v posledních hodinách je potřebné zajišťovat nějakou službu či obvolávat desítky lidí, co si určité úkoly nechávali na poslední chvíli, anebo na ně úplně zapomněli. Byl bych asi špatným knězem, kdybych neměl radost z toho, že se i Nocí kostelů církev veřejnosti prezentuje způsobem, který nemá u nás obdoby: v jeden a ten samý okamžik se totiž plně nasazují stovky věřících, kteří s úsměvem a často do vyčerpání nabízejí příchozím nejen svůj kostel, který pečlivě předtím uklidili a vyčistili (a po Noci kostelů zase budou muset), ale také dobré slovo a leckde na venkově v předsíni nebo před kostelem také teplý nápoj či drobné pohoštění. A to vše z vlastní kapsy, bez nároku na honorář. Nikdo z těch dobrovolníků, na rozdíl od podobných akcí, nemá svou noční službu nijak zaplacenou.

NK je v podstatě ekumenickou akcí a účastní se jí stále více církví. Jak se vám s nimi spolupracuje, přináší to nějaká specifika?

Jako všude, kde jsou lidé různých názorů, si musíme i my při setkáních a při přípravě více naslouchat. Když se kupříkladu píše informační email, tak ekumenický rozměr netvoří pouze oslovení, v němž zmíním kromě bratrů také sestry, kromě farností také sbory, ale je také v něm potřebné postihnout různost pojetí našich chrámů, a to takovým způsobem, aby se zároveň uchovala specifičnost konkrétní církve. V katolických chrámech je např. svatostánek a presbytář, který si chráníme jako posvátné místo, a podle toho se v těchto prostorech chováme, v některých protestantských církvích naopak kostel slouží víc jako místo osobního setkávání a bohoslužba je pouze jednou z mnoha akcí, které v tomto prostoru, včetně oltáře, probíhají. Praha je v současnosti jedinou českou a moravskou diecézí, kde už při samotné přípravě Noci kostelů spolupracuje vícero církví, a ač je to tím pádem trochu složitější, chtěl jsem, abych měl pár jejich zástupců přímo ve svém koordinačním týmu. A mám je.

Co byste vzkázal návštěvníkům NK, proč by měli přijít?

Téměř by se mi vzhledem k periodiku, pro který dávám tento rozhovor, chtělo pozměnit otázku: ta by možná neměla znít, proč by měli naši čtenáři přijít, ale proč by měli naši čtenáři tuto akci organizovat… Protože máme-li následovat Krista doopravdy životem, a nejen slovy, pak se nutně setkáme s jedním z jeho charakteristických projevů, a tím je odevzdání se, bezmezné a úplné. Vydání se všanc těm, kteří ho nepřijali, dokonce mu sáhli na život. Vydáme-li se i my křesťané o Noci kostelů po jiných kostelích, nechme se tedy inspirovat tím, jak to organizují jinde, třeba u sousedů. V jednom z předchozích ročníků bylo pro mě velmi dojemné svědectví jednoho z evangelických sborů, kde mi o půlnoci volal kurátor, že se organizace zúčastnilo všech 36 členů, kteří tam byli po celou noc přítomni i se svými dětmi, které dali spát do sborové místnosti, a pak sami byli k dispozici těm, kteří přicházeli. Těch bylo necelých sto. A oni se na závěr modlili a děkovali Bohu za požehnání tohoto večera. Tak jděte a možná i vy najdete podobné společenství, kde vám bude dobře nejen proto, že ho najdete v prostorách kostela. A možná se pak vraťte do domovské farnosti a příští rok nabídněte svému panu faráři nejen nápady, co by on mohl udělat, ale především svůj čas i schopnosti, abychom i díky vám mohli být všichni blíže k tomu cíli, pro který Noc kostelů kdysi vznikla.

25. 04. 2013