Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Salve 1/2011 – StB a církev

„První číslo naší revue v tomto roce přináší téma Státní bezpečnost a církev. Je dobré se beze strachu podívat na vlastní minulost, zvláště po tak dramatických událostech, jakými bylo poznamenáno 20. století,“ píše arcibiskup Dominik Duka v editorialu nového čísla Salve.

Rámcujícími texty čísla jsou studie historiků Tomáše Petráčka, Jaroslava Šebka a Jana Stříbrného. První analyzuje, s jakou výbavou, danou historicky i vzděláním a formací, vstupovali kněží do střetu s totalitními systémy 20. století. Přesvědčivě ukazuje, jak obtížné bylo pro kněze, tradičně vedené k loajalitě k světské moci, rozpoznat nebezpečí, které hrozilo ze strany komunistického režimu, a jaká úskalí museli překonat v hledání vlastního statusu v rámci totalitního zřízení. Esej Jana Stříbrného pak nastiňuje klíčové momenty života církve během čtyřiceti let komunistické éry, studie Jaroslava Šebka se zaměřuje na emancipaci církve v samém závěru 80. let (nejen) v souvislosti s fenoménem duchovních poutí. Všichni konstatují, že přes veškeré slabosti a pochybení vychází církev z této doby s překvapivě čistým štítem, což je důležité předporozumění i pro studium vlastní spolupráce kněží s StB.

Historické studie Gregora Buße, Pavola Jakubčina, Jiřího Plachého a Jozefa Pavola prezentují pestrý archivní materiál pro danou tematiku, a to z bývalého NDR, Čech i Slovenska: Buß vypracovává na základě získaných materiálů typologii spolupráce kněží se Státní bezpečností, Jakubčin popisuje dějiny kolaborantského Mírového hnutí katolického duchovenstva, Plachý analyzuje vztahy kněží a StB od 60. let a upozorňuje na výrazné limity bádání dané torzovitě dochovanými archivními materiály a Pavol provádí sondu do spolupráce StB a kněží na příkladu spišské diecéze na Slovensku. Jakýmsi kontrapunktem tomu je pak popis případu východoněmeckého kněze a „papírového“ spolupracovníka Stasi Clemense Rosnera od Gregora Buße, který na základě osobního kontaktu s obviněným ukazuje, jak se analýza dokumentů může výrazně míjet se skutečností.

Na historické sondy navazuje anketa mezi biskupy bývalých zemí východního bloku – Rudolfem Balážem ze Slovenska, Henrykem J. Muszyńskim z Polska, Asztrikem Várszegim OSB z Maďarska, Miloslavem Vlkem z Čech a Joachimem Wankem z Německa –, v níž popisují své zkušenosti s vyrovnáváním se s minulostí církve a kněží spolupracujících se Státní bezpečností.

Teprve po tolikerém rozdílném náhledu na problematiku následuje studie Gregora Buße o morálním hodnocení kontaktů kněží se státní mocí, neboť teprve tehdy může i laický čtenář zaujmout postoj, který nestojí jen na povrchních závěrech populární publicistiky.

Závěr čísla patří přehledné bilanci zásahů komunistické vlády v ČSSR vůči církvi z pera Mons. Rudolfa Baláže a recenzím několika zahraničních knih vztahujících se k tématu. Obrazový doprovod tvoří slídičské fotografie StB z doby normalizace, vhodně evokující šeď doby závěru komunistické vlády u nás. (Martin Bedřich)

12. 05. 2011