Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Setkání s pamětníky pronásledování a výstava

V přívětivých prostorách Strahovského kláštery byla dnes, 16. října 2009, pro širokou veřejnost otevřena výstava, která potrvá do 8. listopadu. Výstava si klade za cíl připomenout ty, díky nimž již můžeme žít svobodně. Byl to vlastně impuls pocházející od papeže Jana Pavla II., co bylo na počátku všech příprav výstavy. Předchůdce Benedikta XVI. při svých návštěvách naší země vyzval českou církev k tomu, aby připomínala své mučedníky, kteří právě za komunismu projevili svou odvahu čerpající z křesťanské víry. Kardinál Miloslav Vlk, jenž převzal nad výstavou záštitu, to řekl ve své úvodní řeči při včerejší vernisáži. Té byli osobně přítomni také mnozí z hrdinů, kteří svým utrpením platili za naši dnešní svobodu.

Komunismu se nikdy nepodařilo církev umlčet, u mnohých lidí však dosáhl toho, že nebyli schopni  slyšet hlas jejích svědků a nechápali, o čem hovoří. Také proto je třeba nechat tyto svědky promlouvat i dnes. Poté, co režim v roce 1949 odhodil svou masku, nepokrytě ukázal, jaké jsou jeho cíle. Aby bylo křesťanství v Československu umlčeno navždy a s ním také všechna morálka, rozdmýchával komunismus nenávist, která měla zasáhnout nikoli pouze vnější život obyvatel naší země, ale duši každého člověka. Jak říká kurátorka výstavy dr. Vladimíra Vaníčková: „Nátlak totalitních režimů směřoval k postupnému mocenskému rozbití tradičních církví a k vykořenění náboženství, které mělo být nahrazeno marxistickou stranickou ideologií.“

Katolická církev, která po otřesných zkušenosti s nacismem v Evropě opět získávala na významu i v oblasti politické, představovala pro totalitu komunistickou zásadního nepřítele. Byli to totiž právě křesťanští politici, kdo usilovali o sjednocování Evropy na principech nadnárodních křesťanských hodnot, které mělo čelit dalším nacionálním a totalitárním hrozbám. Komunistickému režimu šlo však o to rozdrobit společnost, rozbít univerzální charakter církve a víru vytlačit z veřejného prostoru a tolerovat snad pouze individuální „náboženské vyžití“. Jenže právě křesťané zcela přirozeně tvoří společenství. Podle Naděždy Kavalírové, předsedkyně Konfederace politických vězňů, to tedy byli právě lidé nikoli se zbraní v ruce ale „s rukama sepjatýma“, kterých se komunisté nejvíce báli. Paní Kavalírová při včerejší vernisáži také předala opatu Strahovského kláštera Michaelu Pojezdnému symbolickou jednu korunu za pronájem prostor.

Jak řekl opat Pojezdný, výstava chce připomenout, jak žili naši blízcí v nedávné minulosti, přestože naše životní pouť přirozeně míří do budoucna. Přerušená křesťanská tradice představuje totiž nezahojenou jizvu i na tváři naší doby. Dr. Vaníčková říká: „Je třeba se proto zamyslet nad specifiky proticírkevního boje komunistického státu, přiblížit si analytickým historickým způsobem hlavní rysy nátlaku a vytvořit tak rámec pro naše vyrovnávání s totalitární minulostí ...“.

Přiblížit dobu, v níž nebylo snadné obstát, má také setkání s pamětníky. Česká křesťanská akademie k pódiové diskuzi do Zimního refektáře Strahovského kláštera pozvala Danu Valenovou z Mnichova, Leo Žídka z Ostravy, P. Milana Franka SDB, Zdeňka Zeleného či Jana Zahradníčka, syna významného básníka. Besedu, která se koná v úterý 20. října 2009 od 16:00 hodin, budou moderovat viceprezident České křesťanská akademie PhDr. Jan Stříbrný a spolupracovník ČKA a historik Mgr. Vojtěch Vlček.

Na 6. listopadu 2009 připravila Katolická teologická fakulty UK další doprovodnou akci k výstavě. Půjde o odborné kolokvium, která se k danému tématu bude konat od 8:30 do 17:00 hodin v Sále kardinála Berana na Arcibiskupství pražském. Mezi přednášejícími vystoupí doc. Jaroslav Šebek, doc. Martin Weis, dr. Petr Kubín a další badatelé. (ap)

16. 10. 2009