Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Slavení nešpor v katedrále se Svatým otcem

Modlitba církve je vedle slavení mše svaté druhá základní liturgická forma. Obě formy od svého počátku byly koncipovány pro slavení zpěvem, v západní církvi se na konci prvního tisíciletí tento zpěv ustálil a vykrystalizoval do gregoriánského chorálu, který se s různými peripetiemi, úpadky a znovuobnoveními udržel až dosud.

Když při přípravách papežské návštěvy vyplynula potřeba hudebně zajistit zpívané gregoriánské nešpory, nebyl to pro katedrální zpěváky úkol neobvyklý a překvapivý. Již více než patnáct let působí při pražské katedrále virtuální chorální schola. Virtuální proto, že nemá stálé členy a pravidelně nezkouší, ale ke společné modlitbě nešpor se měsíc co měsíc (poslední neděli v měsíci a na Boží hody) sjíždějí choralisté z Prahy i širokého okolí sahajícího až do Zlína, aby společně s pražskými pomocnými biskupy a ostatními otci kanovníky zakoušeli společenství modlitby zpěvem, které je čas od času doplněné i nějakým tím agapé. Virtuální proto, že informace a notové materiály se předávají po internetu, virtuální i proto, že na každé nešpory přijíždí ten, kdo má zrovna ve své farnosti kůrové volno.

Jen příprava tohoto slavení musela být samozřejmě daleko pečlivější a důkladnější. Choralisty proto nebylo nutno shánět, ale naopak spíš kvůli omezenému prostoru pro scholu odhánět. Nejedná se však o akci ad hoc, ale o vyvrcholení a zúročení mnoholeté systematické práce.

Novinkou, kterou papežské nešpory iniciovaly, je i otevírání virtuálního prostoru scholy široké veřejnosti, zejména pak řeholníkům, kněžím a těm laikům, kteří se slavení nešpor účastní, a přece jen nejsou v chorálním zpěvu tak zkušení, aby zazpívali „z listu“ z připravených not. Na stránkách http://choral.sdh.cz/ naleznou zájemci noty i demonahrávku ve formátu MP3, kterou připravil Jiří Hodina, jenž nácvik a scholu v presbytáři katedrály hudebně povede. Pro všechny pak mohou webové stránky být pozvánkou k dalším pravidelným akcím pražské chorální katedrální virtuální scholy.

Zpěv chorálu při liturgii přežil u nás i období nesvobody a zrušení řeholních řádů díky dobrým základům amatérského kůrového zpěvu chorálu, který v první polovině 20. století systematicky budovala paralelně Obecná jednota cyrilská i pražská Schola cantorum pod vedením prof. Venhody, jejíž sedmdesáté výročí založení si v září připomínáme. Tato poloilegální amatérská chrámová chorální veřejnost přidružená většinou k jednotlivým chrámovým sborům zachytila i vývoj v rámci liturgické reformy II. vatikánského koncilu i vývoj nových poznatků poučené semiologické interpretace a zejména po roce 2000 odborně i početně roste.

V současné době, přestože je zejména u nás menšinovým liturgickým žánrem, je tedy obliba gregoriánského chorálu na vzestupu. V řadách široké a často dosud nevěřící veřejnosti je znám zejména z nahrávek souborů, které se jeho interpretaci věnují profesionálně a převážně koncertně (u nás Schola Gregoriana Pragensis).

V České republice existují stovky choralistů a desítky chorálních schól, k jejich rozvoji přispívá již několik let víkendový seminář pořádaný Církevní konzervatoří Opava http://www.konzervator.cz/ a letní škola duchovní hudby Convivium http://www.convivium.cz . Důstojné místo si gregoriánský chorál vydobyl i při slavení liturgie v akademické farnosti u sv. Salvátora. Rovněž některá řeholní společenství se po obnově vrátila k slavení liturgie alespoň částečně tímto způsobem. (Jiří Kub, ap)

09. 09. 2009