Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Slavnost sv. apoštolů Petra a Pavla

Vyšehradská kapitula, která slavnost pořádá, nedávno vyplnila přání císaře Karla IV. a získala pro farní a kolegiátní kostel sv. Petra a Pavla významnou relikvii a památku. V březnu tohoto roku převzal od zástupců Pisánské kapituly vyšehradský kanovník a děkan Teologické fakulty UK Prokop Brož relikviář s částí oltáře sv. Petra.

Podle ředitele Vyšehradské kapituly Jana Kotouse se tak po několika staletích plní přání císaře Karla IV. Pisánský arcibiskup Mons. Giovanni Paolo Benotto vyhověl žádosti vyšehradských kanovníků a daroval kapitule část kamenné desky z oltáře, u kterého podle tradice sloužil mši svatou apoštol Petr po přistání u italských břehů při své cestě z Antiochie do Říma.

Římský císař a český král Karel IV. při své korunovační cestě na jaře roku 1355 do Říma zavítal také do Pisy. Navštívil nedalekou baziliku S. Pietro a gradus mare (poblíž moře), ke které se váže tradice spojená s osobu prvního z apoštolů a také prvního papeže sv. Petra. Bazilika stojí na místě, kde podle legendy sv. Petr přistál kolem roku 44 n. l.  a kde měl u kamenného stolu sloužit svou první eucharistii na italském území. V dochovaných archivních materiálech je poměrně podrobně vylíčeno, jak byla část Petrova stolu slavnostně předána Karlovi, na jehož pokyn ji vyšehradský kanovník kustod Siffrid odvezl papeži do Avignonu. Poté, co papež Inocenc VI. desku požehnal, byla s jeho svolením v roce 1355 věnována vyšehradskému kostelu.

Relikvie se stala cílem poutníků z celého českého království. Dovezení oltářní desky z kostela sv. Petra a gradu mare bylo také impulzem pro přestavbu vyšehradského kapitulního chrámu. Tato čtvrtá vrcholně gotická přestavba zahájená z iniciativy Karla IV. nebyla však kvůli husitským bouřím nikdy dokončena. Během těchto dob zmizel navíc také sám oltářní kámen dovezený z Pisy. Symbolicky se na pražský Vyšehrad vrátil až nyní. (Aleš Pištora, Jan Kotous)

28. 06. 2010