Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Slavnostní nešpory připomenou sv. Václava

Slavnostní nešpory měly původně slavnostně ukončit výstavu „Svatý Václav – ochránce České země“. Jelikož však tato výstava byla pro veliký zájem veřejnosti prodloužena až do 22. března, připomenou tyto nešpory „translatio“, tedy přenesení ostatků sv. Václava. Jak známo, sv. Václava nechal roku 929 resp. 935 zavraždit jeho bratr Boleslav. Ať už jeho pohnutky byly jakékoli, dal Václavovy ostatky po třech letech dne 4. března přenést do Prahy a uložit čestně v chrámu sv. Víta. Jako mučedník a patron české země začal být kníže Václav uctíván bezprostředně po své smrti, po třech letech se tak ze svého činu kál i jeho bratr.

Úcta ke sv. Václavu měla od počátků také svou hudební rovinu. K těm nejstarším a také nejvýznamnějším svatováclavským hudebním památkám jistě patří tzv. svatováclavský chorál z konce 13. století, tedy hymnus „Svatý Václave, vévodo české země“, jehož obliba vedla k tomu, že se během staletí vytvořilo několik desítek různých podob jeho melodie i textu. Vedle něho zazní při slavnostních nešporách v pražské katedrále také Svatováclavské fanfáry pro žestě. Zpívá Pražský katedrální sbor, který řídí Josef Kšica. Na varhany hraje Marek Čihař.

Nejen hudební, ale i další roviny svatováclavské tradice reflektuje právě probíhající výstava „Svatý Václav – ochránce České země“, pořádaná Arcibiskupstvím pražským a Národní galerií. Tato výstava, která byla pro veliký zájem veřejnosti prodloužena do 22. března, si klade za cíl prostřednictvím artefaktů spojených s životem a kultem sv. Václava seznámit návštěvníky s vývojem úcty k tomuto nejznámějšímu českému světci v průběhu staletí. Šíři a hloubku svatováclavské tradice má vystihnout více jak sedmdesát exponátů. Ty zahrnují období začínající v desátém století (např. meč či přilba z osobní zbroje sv. Václava) a končící v období národního obrození, zastoupeném např. malbou praporu Národní gardy od Josefa Mánesa či dvěma soutěžními modely jezdeckého pomníku sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka a Bohuslava Schnircha. Umělecká díla však také odhalují dvojí tvář sv. Václava – jako knížete, který ve zbroji chrání český lid, a jako mučedníka podobajícího se středověkým mnichům.

O hudebním odrazu svatováclavské tradice pojednává speciální příloha Zpravodaje pro duchovní hudbu Psalterium s názvem "Pozdraven buď, kníže náš ... aneb O minulosti a přítomnosti svatováclavské látky v hudbě". Tato zvláštní svatováclavská hudební příloha je jedním z příspěvků Společnosti pro duchovní hudbu a společnosti Psalterium s. r. o. ke Svatováclavskému roku, který pro pražskou arcidiecézi vyhlásil kardinál Miloslav Vlk. Je dostupná zde. (ap)

04. 03. 2009