Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Sobotní studijní den o liturgické hudbě nebyl poslední

Celého studijního dne se zúčastnil kardinál Miloslav Vlk a biskupové Karel Herbst a František Radkovský spolu s dalšími asi dvěma sty účastníky, mezi kterými početně převládali ti, jejichž přístup k hudební složce liturgie ve Staré Boleslavi v rámci návštěvy Svatého otce byl spíše kritický.

V programu zaznělo šest krátkých přednášek, které představily pohled na problematiku liturgické hudby z různých hledisek. P. Michael Martinek představil pohled pastorální teologie na otázky spojené s dialogem mezi církví a mládeží o hudbě. P. Jan Balík zasadil liturgickou hudbu do širšího rámce využití komunikačních prostředků v církvi v období, kdy se tyto prostředky bouřlivě vyvíjejí. Hovořil o hledání optimálního poměru mezi využitím církevní tradice, kulturních specifik jednotlivých národů a globálních komunikačních trendů. Doc. Marek Franěk podrobil reflexi založené na šetření a průzkumech hudební složku pojmu kultura mládeže a ukázal, že mimo církev již dnes nějaká jedna hudba vlastní mládeži patrně neexistuje.

P. Jan Kotas se zaměřil na výklad liturgie jako obousměrného pohybu – komunikaci mezi člověkem a Bohem a dvojího významu výrazu benedictio – Bůh žehná člověku a člověk jako odpověď Bohu dobro-řečí. V páté přednášce místopředseda Společnosti pro duchovní hudbu Jiří Kub shrnul a vysvětlil podmínky pro uplatnění hudby v liturgii, jak je vytyčil sv. Pius X. a na příkladu nejnovějších vatikánských reflexí dokládal jejich dosavadní platnost. Jako poslední vystoupil s přednáškou Jan Kováč, vedoucí scholy Crdenc, který obhajoval svůj přístup ne častou argumentací „nám se to takhle líbí“, ale pomocí estetických studií a dokumentů Universa Laus. Na závěr proběhla panelová diskuse. Nelehké úlohy moderátora dne se s přehledem zhostil P. Vít Zatloukal.

Mohu-li se jako člověk ne nezúčastněný pokusit o hodnocení studijního dne, na jehož přípravu se doslova upíraly zraky naší chrámové hudební veřejnosti, jeho průběh překonal očekávání. Zejména po stránce duchovní (modlitba na začátku, uprostřed a na konci nebyla pro žádného z účastníků prázdnou formalitou) a společenské. Přestávky byly dostatečně dlouhé a byly naplněny usilovným diskutováním i přátelskou zábavou. Přítomnost biskupů a kněží méně v roli pastýřů naplňujících učitelský úřad a více v roli jednoho z těch, kteří hledají řešení zamotaného problému, vlila mnohým účastníkům, kteří přijížděli ze všech konců republiky, nový elán.

Hodnotit odborný program a diskuse je obtížné. Argumentace, došlo-li k ní, byla spíše mimoběžná než polemická. Hodně mi to připomnělo klimatický summit v Kodani. Téma je vyloženě zpolitizované (což však není specifikum České republiky, před, při a po návštěvě Svatého otce v USA se tam kolem hudby odehrávalo něco podobného), různí lidé mají svá předporozumění, zájmy nejsou ostře odděleny od argumentů, některá příliš kategorická tvrzení, která se brala jako norma, se občas ukazují nedostatečně prokázána. Přesto na studijním dnu došlo k dialogu, tj.: jednotlivé strany (a nejsou to v tomto sporu naštěstí strany jen dvě!) se střídaly v roli mluvčího a naslouchajícího. Pro začátek dobré, pro budoucno je to málo. Proto tento studijní den nebyl určitě studijním dnem o liturgické hudbě posledním.

dr. Jiří Kub

26. 01. 2010