Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Svátek sv. Ludmily

Mše svaté jsou v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě slaveny dvakrát ročně, a to na svátek patrona kostela sv. Jiří a na svátek sv. Ludmily, jejíž hrob se v bazilice nachází. Při mši svaté, kterou zde bude 16. září slavit biskup Václav Malý, zazní Missa quatuor vocum Domenica Scarlattiho, kterou pod taktovkou Josefa Kšici provede Pražský katedrální sbor.

Památku babičky sv. Václava připomene při mši svaté 16. září v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech od 16.30 hodin také pražský arcibiskup Dominik Duka OP.

V sobotu 18. září farnosti berounského vikariátu pořádají pouť ke sv. Ludmile na Tetín. V 10.00 hodin začíná slavnostní mše svatá v kostele sv. Ludmily. Přednášku o sv. Ludmile přednese prof. Jan Royt a zazní také koncert smyčcového kvarteta.

Svatá Ludmila pocházela z knížecího rodu Pšovanů, narodila se asi kolem roku 860. Křest přijala z rukou některého ze slovanských misionářů z Velké Moravy. Měla sedm dětí, z nichž dva, Spytihněv a Vratislav, postupně vládli v zemi po smrti Ludmilina manžela, knížete Bořivoje. Když zemřel i Vratislav (13. února 921), bylo jeho synovi, pozdějšímu knížeti Václavovi, pouze 13 let. Regentství bylo svěřeno Václavově matce Drahomíře, ale výchova Václava a jeho bratra Boleslava byla svěřena Ludmile. Toto rozhodnutí zemských velmožů však vedlo k neshodám mezi Ludmilou a Drahomírou. Ludmila ustoupila a odstěhovala se na svůj hrad Tetín. Tam ji v noci z 15. na 16. září 921 přepadli a zavraždili členové Drahomířiny družiny.

Sv. Václav nechal Ludmiliny ostatky převézt do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, její úcta jako světice je však doložena až od konce 11. století. Za svatou byla oficiálně uznána v letech 1143 – 1144. Je považována za patronku matek, babiček a vychovatelů, ale především za českou spolupatronku, nazývanou „matka české země“. (Aleš Pištora)

13. 09. 2010