Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Svatopetrská sbírka na bohoslovce

Každoročně jsou organizovány dvě sbírky na bohoslovce - Mikulášská sbírka a Svatopetrská sbírka. V loňském roce bylo při Svatopetrské sbírce vybráno 556 898,- Kč a prostředky byly použity na stravné bohoslovců (včetně stravy a ubytování při seminářích jáhnů). Z vybrané částky byl poskytnut příspěvek pro studenty v Teologickém konviktu v Olomouci, dar pro Nadaci Arcibiskupského semináře v Praze a příspěvek bohoslovcům na oslavu Vánoc.

V Arcibiskupském semináři v Praze se v současné době připravuje 21 bohoslovců v pěti ročnících, z toho 10 za pražskou arcidiecézi. Představenými semináře jsou rektor Mons. ThLic. Artur Matuszek a spirituál P. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D. Všichni, kdo jsou dnes v konviktu (jednoroční kurz, který má připravit na studium v semináři a na teologické fakultě), prošli postními a adventními setkáními, které pro mladé muže organizují sami seminaristé. Poslední takové setkání proběhlo o víkendu 13. - 15. března 2009, kdy seminář navštívilo celkem 67 mladých mužů z českých a moravských diecézí, aby prožili postní duchovní obnovu a poznali život v kněžském semináři.

Kněžský seminář má za úkol vychovávat budoucí kněze. Klade se zde důraz na přípravu lidskou, duchovní a pastorační. Jak říká rektor Arcibiskupského semináře v Praze P. Artur Matuszek: „Seminář je výchovným církevním společenstvím, které má doprovázet budoucí kněze při rozlišování jejich povolání a pomoci jim na toto povolání odpovědět a připravit se k přijetí svátosti kněžství“. V České republice existují dva semináře. Bohoslovci českých diecézí studují v Arcibiskupském semináři v Praze a svou intelektuální formaci získávají na Katolické teologické fakultě UK. Moravští bohoslovci  studují v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci a teologické poznatky získávají na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

O založení kněžských seminářů bylo rozhodnuto po tridentském koncilu. Semináře sloužily k výchově i intelektuální přípravě (také se v nich vyučovalo). U nás byla politická situace v 16. století poněkud složitější a proto arcibiskupský seminář v Praze, pro který byla pražským arcibiskupem kardinálem Harrachem zakoupena budova Královského dvoru, začal po velkých těžkostech fungovat až roku 1635. K velké změně došlo roku 1775 zrušením jezuitského řádu. Arcibiskupský seminář se přestěhoval do dnešního Klementina a stal se tak jediným seminářem v Praze. Za vlády Josefa II. byl vytvořen generální seminář plně pod světskou správou se sídlem ve Vídni. Po jeho smrti se však seminář opět stává církevní institucí. V Klementinu byl seminář až do roku 1929, kdy byla dokončena budova v Dejvicích, kterou dal postavit arcibiskup Kordač. Fungování semináře v nové budově bylo přerušeno druhou světovou válkou a v roce 1953 také komunisty, kteří ho přesunuli do Litoměřic. Po sametové revoluci v roce 1990 bylo umožněno, aby se seminář vrátit zpět do Prahy. (ap)

24. 06. 2009