Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Svatoprokopské slavnosti v sázavském klášteře

Již 4. července se ovšem koná „malá kněžská pouť“. Poutní mši svatou od 10.30 hodin celebruje generální vikář pražské arcidiecéze Mons. Michael Slavík. V předvečer velké pouti, která vrcholí slavnou mší svatou v neděli 7. července, kterou celebruje P. Vojtěch Suchý SJ, spirituál školy Nativity v Děčíně, se od 17.00 hodin koná křížová cesta v „Prokopově brázdě“. V městečku Sázava na levém břehu řeky Sázavy bude probíhat klasická pouťová zábava.

U příležitosti roku víry a 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a sv. Metoděje na Velkou Moravu ustanovil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka kostel sv. Prokopa místem setkání a modlitby spojeným s plnomocnými odpustky. Sázavský klášter byl totiž v době svého zakladatele, ale i na nějaký čas po jeho smrti střediskem staroslověnské liturgie a vzdělanosti. Sv. Prokop se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici, která byla po Metodějově smrti roku 885 potlačena a Metodějovi žáci z Velké Moravy vyhnáni. Po smrti sv. Prokopa ovšem užívání slovanského jazyka a knih psaných cyrilicí při bohoslužbách končí i v sázavském klášteře. V roce 1096 byli Prokopovi žáci definitivně vyhnáni a klášter byl předán benediktinům. Nadále se zde pěstovala již pouze latinská liturgie.

Sám sv. Prokop nabyl vzdělání na Vyšehradě, kde prý tehdy podle slov legend kvetlo slavné učiliště slovanského jazyka. Bývá mu dokonce připisováno autorství významné staroslověnské památky psané glagolicí, tzv. Remešský evangeliář, který daroval Karel IV. slovanskému klášteru v pražských Emauzích a který se nakonec stal součástí chrámového pokladu v Remeši a užíval se při korunovaci francouzských králů. Prokop zemřel v březnu 1053, prohlášen za svatého byl 4. července 1204. V roce 1588 byly jeho ostatky ze Sázavského kláštera vyzvednuty a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě. Více na www.klaster-sazava.cz. (Aleš Pištora)

03. 07. 2013