Vyhledávání Menu

Tomáš Halík bude přednášet na pozvání Benedikta XVI.


Emeritní papež Benedikt XVI. si pro své letošní setkání na konci srpna se svými bývalými žáky vybral jako přednášejícího českého teologa a filozofa Tomáše Halíka. Ten bude také na závěr semináře spolu s ostatními koncelebrovat mši svatou a zúčastní se večeře a osobního rozhovoru.


46566


Již na začátku svého pontifikátu založil papež Benedikt XVI. tradici dodnes pokračujících každoročních třídenních teologických seminářů zejména se svými bývalými žáky (tzv. Schülerkreis), kam patří např. kardinálové Schönborn a Koch a řada biskupů či profesorů katolických univerzit. Navázal tak na tradici Jana Pavla II., který rovněž v papežském letním sídle Castel Gandolfo pořádal diskuse s významnými světovými mysliteli (např. filozofy Paulem Ricoeurem a Charlesem Taylorem, nositelem Templetonovy ceny).

Na konci každého setkání účastníci předloží papeži Benediktovi tři témata pro příští rok a papež z nich vybere jedno, také si vyhradil právo zvolit pro každý rok jednoho přednášejícího, který pronese k tématu dvě zásadní přednášky, a po zbytek času s ním účastníci diskutují. Pro letošní setkání Benedikt XVI. zvolil téma "Jak dnes mluvit o Bohu" a jako přednášejícího vybral českého teologa a filozofa Tomáše Halíka.

Před několika lety členové "kruhu žáků" předali a doporučili papeži Benediktovi knihu Tomáš Halíka „Vzdáleným nablízku“, která v tom roce získala Cenu za nejlepší teologickou knihu Evropy a od té doby byla přeložena do 17 jazyků včetně turečtiny a čínštiny. Papež Benedikt zřejmě vybral Tomáš Halíka pod dojmem četby této knihy a svou roli jistě sehrálo i to, že Tomáš Halík získal v roce 2014 prestižní Templetonovu cenu, nazývanou "Nobelova cena za teologii".

Tomáš Halík nazval první přednášku "Jak dnes mluvit a jak mlčet o Bohu" a druhou "Láska - oltář neznámého Boha". V obou přednáškách naváže zejména na myšlenky své knihy "Chci, abys byl", která vyjde letos v září německy v nakladatelství Herder). Nejdříve se věnuje tomu, co znamená ono "dnes" - v jakém bodě svých dějin se křesťanství nachází a s jakými kulturními a duchovními charakteristikami času se musí vyrovnávat. Klade si otázku, do jaké míry ona krize tradičního křesťanství a náboženské řeči může být výzvou a šancí pro obnovu a prohloubení víry. Zdůrazňuje úkol církve doprovázet duchovně hledající, jejichž počet v západním světě roste, zatímco počet tradičně církevně orientovaných křesťanů i počet rozhodných ateistů klesá. Ukazuje, že toto doprovázení je něco jiného, než tradiční misie - nejde o to hledající vtlačit do stávajících struktur křesťanství, nýbrž spíše obohatit chápání víry v čestném dialogu s nimi i o jejich duchovní zkušenosti.

V tom se Halík blíží z jiného úhlu pohledu k myšlence Benedikta XVI., že církev musí mít otevřený prostor pro hledající (jako bylo "nádvoří národů" v jeruzalémském chrámě), nesmí se stát do sebe uzavřenou sektou. Tento model dále rozvíjí a radikálně uskutečňuje papež František. „Víra bez rozumu je nebezpečná“, tvrdil Benedikt XVI. „Víra bez lásky je ještě nebezpečnější“, dodává Halík. „Jen z hloubky zkušenosti sebepřekročení v lásce můžeme pochopit, co je míněno slovem ´Bůh´“. (http://tisk.cirkev.cz, Aleš Pištora)

Aleš Pištora 26. 08. 2015