Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Už nikdy jedni proti druhým

Předsedové biskupských konferencí Německa a Polska, freiburský arcibiskup Robert Zollitsch a přemyšlský arcibiskup Józef Michalik, podepsali v úterý 25. srpna 2009 společně "Prohlášení k 70. výročí začátku II. světové války". Ta byla zahájena napadením Polska dne 1. září 1939.

Biskupové ve společném textu hovoří o tom, že „připomínka války se dnes odehrává ve zcela nových podmínkách. Generace, která zažila II. světovou válku, odešla a s ní očití svědkové. Odešla také generace, která měla odvahu vyslovit slova lítosti a odpuštění a začít psát novou kapitolu dějin našich národů“. Nadchází tedy okamžik, kdy je třeba samozřejmě stále usilovat o smíření obou národů, ale současně také dbát na to, aby minulost nebyla zapomenuta a porozumění době války nebylo překryto povrchními řečmi o nutnosti smíření.

K porozumění totiž podle biskupů patří „poctivost při vypořádávání se s hrůzami minulosti, stejně jako zřeknutí se stereotypů, které brání skutečnému porozumění a mohou podrývat namáhavě vypěstovanou důvěru mezi Poláky a Němci“. Biskupové také varují, že „u mnoha společenských a politických sil trvá pokušení propagandisticky využít zranění utržená v dějinách a s oporou jednostranných dějinných interpretací živit zatrpklost“. Proti těmto tendencím musí církev bojovat a povzbuzovat „k intenzivnímu dialogu, který vždy zahrnuje i připravenost k pozornému naslouchání druhým“.

Podobná spolupráce a otevřenost pro dialog byla usilovně rozvíjena také mezi biskupskými konferencemi Německa a České republiky. Kardinál Miloslav Vlk jako tehdejší předseda České biskupské konference podepsal v roce 1995 spolu s biskupem Karlem Lehmannem, předsedou Německé biskupské konference, podobný dokument - „Společné prohlášení českých a německých biskupů u příležitosti padesátého výročí konce 2. světové války“, v němž obě strany přiznávají selhání a viny svých národů. Prohlášení vzniklo na základě předchozí vzájemné korespondence o usmíření mezi oběma stranami, zahájené již kardinálem Františkem Tomáškem, a doprovázené mnoha setkáními českých a německých křesťanů.

Ve vztazích mezi Čechy a Němci to byla právě katolická církev, kdo šel příkladem celé naší společnosti. Je třeba připomenout, že již po skončení války v roce 1945, kdy ve společnosti převládala protiněmecká atmosféra, katolická církev jako jedna z prvních institucí jednoznačně vystupovala proti násilným excesům. Asi nejznámějším příkladem je pastýřský list československých biskupů z listopadu 1945, v němž biskupové odsoudili uplatňovaný princip kolektivní viny.

Také prohlášení České biskupské konference k příležitosti 60. výročí konce války v roce 2005 obsahuje výzvu k česko-německému dialogu. Hovoří se v něm mimo jiné o tom, „aby evropští křesťané a jejich církve nepřipustili oživování národních sobectví, podezřívání a nenávistí“. Významným gestem bylo také přijetí společného prohlášení České a Rakouské biskupské konference z března 2003, které vyzývalo k vytvoření nové křesťanské báze vzájemných vztahů. (ap)

Český překlad prohlášení německých a polských biskupů k 70. výročí začátku II. světové války naleznete na stránkách TS ČBK.

28. 08. 2009