Vyhledávání Menu

V Roudnici si připomenou 650 let od smrti Arnošta z Pardubic

Slavnostním requiem, které bude 26. června 2014 od 18.30 hodin v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP, připomene 650 let od úmrtí Arnošta z Pardubic na roudnickém hradě. Hodinu před začátkem bohoslužby v ambitu proboštství proběhne program, který připomene důležité události Arnoštova života a jeho doby.

Scénické čtení o životě Arnošta z Pardubic s dobovou hudbou začíná v ambitech bývalého augustiniánského kláštera od 17.30 hodin. Přednes Jan Horák, Jan Battěk, Daniel Brátka, zpěv: Stanislav Předota, Ondřej Maňour. Během mše svaté v kostele Narození Panny Marie zazní G. P. da Palestrina – Missa pro defunctis. Zpívá soubor Gontrassek, řídí Jan Baťa, varhany Miroslav Pšenička.

Arnošt z Pardubic (narozen 25. března 1297) byl posledním pražským biskupem (1343–1344) a zároveň prvním arcibiskupem a metropolitou českým (1344–1364). Dětství prožil v Kladsku, kde ho otec, zdejší královský purkrabí, dal učit svobodným uměním ve farní škole johanitů při kostele sv. Jana. Následovala církevní škola v Broumově, studia v Praze, a protože v hlavním českém městě ještě univerzita nebyla, vypravil se na čtrnáct let do Bologni a Padovy.

Arnošt se ihned po svém návratu ze studií stal blízkým rádcem, přítelem a spolupracovníkem Karla IV. Ten se s Arnoštem setkal pravděpodobně již v Itálii. V roce 1339 přijal Arnošt kněžské svěcení a jako důvěrný kralevicův rádce se stal členem kapituly u svatého Víta. Počátkem roku 1343, po smrti biskupa Jana z Dražic, došlo k volbě nového biskupa. Karel IV. prosadil Arnošta, kterého jmenoval papež Kliment VI. Zanedlouho nato pověřuje Karel Arnošta poselstvím k papeži ohledně zřízení arcibiskupství. Po ročním biskupském působení současně s povýšením pražského stolce na metropolitní byl 30. dubna 1344 jmenován arcibiskupem.

Arnošt z Pardubic působil často jako diplomat ve službách Karla IV., zápisy se o něm zmiňují jako o muži evropského rozhledu a dobrém řečníkovi. Sotva lze najít významnější listinu Karla IV., na niž by jako svědek nepřipojoval svůj podpis a pečeť arcibiskup pražský. Často je obtížné rozhodnout, kdo z obou mužů byl otcem velkých myšlenek, které společně realizovali, např. myšlenky pražské univerzity.

O vytříbenosti pražského prostředí svědčí i výrok jednoho z hostů na pražském hradě Francesco Petrarca: „Vyznávám, že nikde nenašel jsem prostředí méně barbarské a více humanismem dotčené, jako císaře a několik vynikajících mužů v jeho okolí, jejichž jména záměrně neuvádím; jsou to muži skutečně znamenití a vzdělaní, kteří by v tomto ohledu lepší paměti zasloužili, mravů tak jemných a příjemných, jako by v Attice se byli narodili.“

Arnošt z Pardubic zemřel roku 1364 v Roudnici a pohřben byl v Kladsku ve farním kostele sv. Jana. Více na www.farnostroudnice.php5.cz. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 19. 06. 2014