Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Ve svatovítské katedrále odhalí desku členům Řádu sv. Lazara

Ekumenická modlitba za oběti totalitních režimů se koná u příležitosti oslavy státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Po samotné ekumenické modlitbě promluví ve svatovítské katedrále rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl. Na něj svým projevem naváže předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Naděžda Kavalírová. Po modlitbě a projevech následuje koncert, při němž zazní Requiem, op. 48 Gabriela Faurého. Jako sólisté vystoupí Dagmar Vaňkátova – soprán, Jakub Hrubý – baryton, Aleš Bárta – varhany. Pražský katedrální sbor a orchestr řídí Josef Kšica.

Antonín Bořek – Dohalský, který je nejvýznamnější osobností mezi kanovníky a členy Řádu sv. Lazara Jeruzalémského, jimž bude odhalena pamětní deska, se narodil 23. října 1889 na rodovém zámku v Přívozci u Domažlic. Po studiu bohosloví na papežské univerzitě De Propaganda Fide v Římě byl 28. února 1912 vysvěcen na kněze. Působil jako vojenský kurát na haličské frontě a později se staral o italské válečné zajatce v Milovicích. V roce 1924 jej pražský arcibiskup František Kordač ustanovil svým sekretářem a ceremoniářem.

V roce 1937 se stal jedním ze zakládajících členů Českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského a věnoval se pastorační a charitativní činnosti. Se změněnými poměry, které s sebou přinesla německá okupace a válka, se Antonín Bořek-Dohalský nedokázal vnitřně vyrovnat. V roce 1939 proto rezignoval na úřad arcibiskupského kancléře. Dne 5. června 1942, po dosloužené mši v ústavu slepých dívek řádu Františkánek na Kampě byl zatčen (téhož dne byl zatčen také Antonínův starší bratr František). V tento okamžik chybělo 13 dnů do odhalení úkrytu a likvidace dvou atentátníků na Heydricha a pěti dalších parašutistů v pražském pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, o kterém vedle preláta Otto Stanovského věděl též Antonín Bořek-Dohalský.

Po kratším věznění v Terezíně byl převezen do Osvětimi. Zde nevydržel nelidské zacházení a krátce po svém příchodu, 3. září 1942, umírá. Dle jediného svědectví, jež se nám zachovalo, byl ubit při pochodu na práci. Ohlášené urny s popelem se nikdo nedočkal. Život Antonína Bořka-Dohalského, šlechtice, kněze a vlastence v jedné osobě se tak tragicky uzavřel ve věku nedožitých 53 let. (http://tisk.cirkev.cz/, Aleš Pištora)

16. 11. 2012