Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Velikonoční poselství Urbi et orbi

Již zrána začali přicházet na náměstí sv. Petra lidé, aby zaujali co nejvýhodnější místa a účastnili se eucharistické bohoslužby, které zde předsedal Svatý otec Benedikt XVI. I přes nepříliš prudký, zato vytrvalý déšť, se eucharistie účastnilo kolem 50 tisíc lidí a postupně v průběhu mše přicházeli stále další. Postupně však sílil také déšť, takže právě kolem poledne, na kdy bylo plánováno vystoupení Svatého otce, jeho tradiční velikonoční poselství a požehnání Urbi et orbi, strhnul se pravý římský déšť, tedy průtrž mračen, takže, kdo mohl, hledal útočiště pod Berniniho kolonádou. Vedlo to také k malé změně programu - Benedikt XVI. pronesl své poselství přímo z nádvoří před bazilikou a také jej poměrně značně zkrátil:

„Drazí bratři a sestry,

Resurrexi, et adhuc tecum sum. Alleluia! – Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou. Aleluja.“

Ježíš ukřižovaný a zmrtvýchvstalý nám dnes opakuje toto radostné sdělení, tuto velikonoční zvěst. Přijměme ji s vnitřním úžasem a vděkem! I v dešti zůstává pravdou, že Pán vstal z mrtvých a dává nám svou radost. Modleme se, abychom nám radost zůstala i za těchto okolností.

Resurrexi, et adhuc tecum sum. Alleluia - Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou. Aleluja.“ Tato slova, vzatá z jedné antické verze 138. žalmu (v. 18) zaznívají dnes v úvodu mše svaté. V nich Církev na úsvitu Velikonoc rozpoznává hlas samotného Ježíše, který vstal z mrtvých, obrací se k Otci naplněn štěstím a z lásky volá: Otče můj, tady jsem! Vstal jsem z mrtvých, a jsem opět a navždy s tebou; tvůj Duch mne nikdy neopustil. Nově tak můžeme porozumět také dalším slovům Žalmu: „I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam / i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi./ … / ani tma ti nebude tmavá, / noc jako den se rozjasní / temnota je pro tebe jako světlo“ (Ž 138, 8.12). Je to pravda: o slavnosti Velikonoční vigilie se temnoty promění ve světlo, noc ustupuje dni, který nezná západu. Smrt a zmrtvýchvstání vtěleného Božího Slova je událost nepřekonatelné lásky, je to vítězství Lásky, která nás osvobodila z otroctví hříchu a smrti. Změnila běh dějin tím, že dodala životu člověka obnovený a neodstranitelný smysl a hodnotu.

„Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou.“ Tato slova nás vybízejí rozjímat o zmrtvýchvstalém Kristu tím, že je necháme rozeznít v našem srdci. Ježíš Nazaretský nás svou vykupitelskou obětí učinil adoptivními dětmi Boha, takže se nyní i my můžeme zapojit do tajemného dialogu mezi Ním a Otcem. V mysli se vybavuje to, co jednoho dne Ježíš řekl svým posluchačům: „Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit“ (Mt 11,27). V této perspektivě zaznamenáváme, že tvrzení, s nímž se dnes zmrtvýchvstalý Ježíš obrací na Otce, - „Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou“ – týká se jakoby odrazem také nás, „dědiců Božích a spoludědiců Kristových, pokud máme opravdu účast na jeho utrpení, abychom mohli spolu s ním dojít jeho slávy“ (srov. Řím 8,17). Díky smrti a zmrtvýchvstání Krista Pán říká i nám: Vstal jsem z mrtvých a jsem stále s tebou.

Bratři a sestry, křesťané celého světa, muži a ženy s duší upřímně otevřenou k pravdě! Kéž nikdo nezavírá srdce před všemohoucností této lásky, která zachraňuje! Ježíš Kristus zemřel a vstal z mrtvých pro všechny: On je naše naděje! Pravá naděje pro každou lidskou bytost. Dnes, stejně jako to učinil se svými učedníky v Galileji před svým návratem k Otci, zmrtvýchvstalý Ježíš posílá i nás do všech stran jako svědky naděje a ujišťuje nás: Já jsem s vámi stále, po všechny dny až do konce světa (srov. Mt 28,20).

Kolikrát jen jsou vztahy mezi jednotlivými lidmi, mezi skupinami, mezi národy, namísto lásky poznamenány sobectvím, nespravedlností, nenávistí a násilím! Jsou to otevřené rány lidstva, které působí bolest ve všech koutech planety, třebaže se o nich neví a někdy jsou i úmyslně skryty; rány, které rozdírají duše i těla nesčetných našich bratří a sester. Ty čekají na zahojení a uzdravení oslavenými ranami zmrtvýchvstalého Pána (srov. 1 Petr 2,24-25) a solidaritou těch, kteří v jeho šlépějích a v jeho jménu konají skutky lásky, účinně se zasazují o spravedlnost a rozsévají kolem sebe zářivá znamení naděje v místech krveprolití i všude tam, kde je i nadále vysmívána a pošlapávána důstojnost lidské osoby. Kéž se právě tam rozmnoží svědectví mírnosti a odpuštění!

Drazí bratři a sestry, nechme se osvítit zářivým světlem tohoto slavnostního Dne; otevřeme se v upřímné důvěře zmrtvýchvstalému Kristu, aby se obnovná síla velikonočního Tajemství projevila v každém z nás, v našich rodinách, městech a našich zemích. Kéž se projeví v každé části světa. Jak nepomyslet v této chvíli zejména na některé africké regiony jako Darfur a Somálsko, na těžce zkoušený Střední východ, a zejména na Svatou zemi, na Irák, Libanon a nakonec i Tibet, regiony, které povzbuzuji ke hledání řešení, jež budou zárukou dobra a míru! Prosme o plnost velikonočních darů na přímluvu Mariinu, která po účasti na utrpení pašijí a ukřižování svého nevinného Syna, zakusila také nevýslovnou radost z jeho vzkříšení. Kéž nás ochraňuje Ona, která je přijata do slávy Kristovy, a vede nás cestou bratrské solidarity a míru. To je mé velikonoční přání, s nímž se obracím na všechny přítomné a na muže a ženy všech národů a kontinentů, kteří jsou s námi spojeni rozhlasem a televizí.
Veselé Velikonoce!“

Řekl dnes Benedikt XVI. na náměstí sv. Petra.

Plné znění Velikonočního poselství Benedikta XVI. Urbi et orbi naleznete na stránkách Radia Vaticana.  

Po promluvě pak Petrův nástupce pronesl velikonoční blahopřání v 63 jazycích světa, přičemž česky řekl:

Kristus vstal z mrtvých.


Převzato z www.radiovaticana.cz
23. 03. 2008