Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Velká pouť ke sv. Prokopovi na Sázavu

Pražský arcibiskup dorazil na Sázavu v den svátku sv. Prokopa spolu s generálním vikářem pražské arcidiecéze Mons. Michaelem Slavíkem a děkanem Katolické teologické fakulty UK Prokopem Brožem. Ze Sázavského kláštera pokračoval na Velehrad na slavnost sv. Cyrila a Metoděje a proto připomněl ve své promluvě spojení sv. Prokopa a cyrilometodějské misie.

Sázavský klášter byl totiž v době svého zakladatele, ale i na nějaký čas po jeho smrti střediskem staroslověnské liturgie a vzdělanosti. Jeho zakladatel sv. Prokop se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici, která byla po Metodějově smrti roku 885 potlačena a Metodějovi žáci z Velké Moravy vyhnáni. Sám sv. Prokop nabyl vzdělání na Vyšehradě, kde prý tehdy podle slov legend kvetlo slavné učiliště slovanského jazyka. Sv. Prokopovi dokonce bývá připisováno autorství významné staroslověnské památky psané glagolicí, tzv. Remešský evangeliář, který daroval Karel IV. slovanskému klášteru v pražských Emauzích a který se nakonec stal součástí chrámového pokladu v Remeši a užíval se při korunovaci francouzských králů.

V 10. století byl Sázavský klášter středem staroslověnské liturgie. Bohoslužba se tam konala jazykem slovanským a užívalo se při ní, jak se zdá, knih psaných cyrilicí. Po smrti sv. Prokopa ovšem nastaly slovanským mnichům krušné časy. V roce 1096 byli definitivně ze Sázavského kláštera vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Klášter byl poté předán benediktinům a pěstovala se zde nadále pouze latinská liturgie. (Aleš Pištora)

04. 07. 2011