Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Vychází kniha o štěstí a umírání

Smrt je pro naši společnost čímsi nepatřičným, stala se tabu. Jenomže pouze ona dává našemu počínání hlubší smysl. Co to je smrt a jaký má význam pro život člověka? Jak ji prožívá umírající a jak jeho blízcí, kteří ho provázejí v posledních chvílích života? Proč u nás umírají lidé v nemocnici, a mnohem méně v hospici či doma v kruhu rodiny, jak to bývalo po staletí zvykem? Je smrt skutečně definitivním koncem života? To jsou otázky, na které se autor snaží odpovědět v knize psané na hranici dokumentu a prózy. V líčení dramatických událostí vychází z autentické osobní zkušenosti.

Kniha je o cestě zbavování se strachu ze smrti, důvěrnou výpovědí o vůli, naději a víře, je o potkávání, míjení a opětovném setkání. Silný iniciační prožitek přivedl autora na cestu vlastní změny, k nalezení nových hodnot a osobního štěstí. Každý člověk má tuto jedinečnou šanci, to je poselství knihy, která může být posilou, podnětem a inspirací všem, kteří se ocitnou v podobné situaci. Knihu doprovázejí barevné reprodukce autorových výtvarných děl, inspirovaných prožitkem smrti jeho matky.

Jan Paul (1956) je malíř, výtvarný kritik, publicista a prozaik. V dětství kreslil seriály, které publikoval časopis ABC. Vyučil se aranžérem a vykonával různá zaměstnání jako tapetář, písmomalíř, kamenosochař či arteterapeut. V letech 1979–1985 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Vytvářel objekty, instalace s použitím textu ve fotografii a zabýval se konceptuálními projekty, které se týkaly otázek identity člověka v současném světě. Od roku 2004 se věnuje pouze malbě a sochařství, maluje prsty, bez použití štětců. Občas píše básně, eseje a jiné texty, hraje na kytaru a doprovází se na foukací harmoniku. Psaní prózy se systematicky věnuje od roku 2003. Jeho prvotinou je sbírka povídek Deník pošetilého milence (Barrister a Principal, 2006). Žije a pracuje v Praze. (www.asociacehospicu.cz)

18. 01. 2012