Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Výročí úmrtí kardinála Tomáška

Kardinál Tomášek byl jedním ze symbolů odporu proti komunistické moci, osobností, která v listopadu 1989 sehrála velmi důležitou roli nejen v rámci církve ale celé naší společnosti.

Předchůdce kardinála Miloslava Vlka na Vojtěchově stolci se narodil 30. června 1899 ve Studénce u Nového Jičína. Po studiu na gymnáziu v Olomouci vstoupil v roce 1918 do Arcibiskupského semináře v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1922 arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem. Působil nejprve jako katecheta a v roce 1934 se stal asistentem pro pedagogiku a katechetiku na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci. Stal se doktorem teologie a na fakultě působil až do uzavření vysokých škol nacisty 17. 11. 1939. Po válce se stal mimořádným profesorem pedagogiky a katechetiky.

Dne 12. října 1949 ho papež Pius XII. jmenoval olomouckým biskupem. Biskupské svěcení přijal tajně 14. října 1949 v Olomouci z rukou tehdy internovaného olomouckého arcibiskupa J. K. Matochy. Ještě rok působil na fakultě, ale orgány státní moci mu jeho další pedagogickou činnost znemožnily. Od ledna do července 1951 působil jako administrátor farnosti Bohušov u Krnova. Dne 23. července 1951 byl však zatčen a poté vězněn v internačním pracovním táboře v Želivě. Z internace byl propuštěn 28. května 1954 a nastoupil jako administrátor v Moravské Huzové, kde strávil 11 let. Jako biskupovi mu bylo dovoleno vystupovat pouze v zahraničí. V roce 1962 se tedy směl účastnit 2. vatikánského koncilu. Ačkoli nebyl moc známý, získal si respekt svými diskusními příspěvky.

Dne 18. února 1965 ho papež Pavel VI. jmenoval apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze, když kardinálu Josefu Beranovi nebylo dovoleno ujmout se úřadu arcibiskupa. Na žádost Františka Tomáška jmenoval papež Pavel VI. svatého Vojtěcha hlavním patronem pražské arcidiecéze. Biskup Tomášek se stal poradcem Kongregace pro katolickou výchovu, členem Kongregace pro duchovenstvo a členem Sekretariátu pro sjednocení křesťanů.

Jak se lze dočíst v mnoha historických knihách, z někdejšího nijak konfliktního biskupa se postupně a nenápadně stávala morální autorita a symbol odporu proti nesvobodě. K proměně dochází v závěru sedmdesátých let. Papež Pavel VI. jmenoval 24. dubna 1976 Františka Tomáška kardinálem "in pectore" (v srdci), tedy bez zveřejnění. K veřejnému jmenování došlo o rok později, kdy byl František Tomášek, který dosud řídil diecézi jako apoštolský administrátor, jmenován také arcibiskupem a primasem českým.

Na konci sedmdesátých let se kardinál Tomášek stává osobou, která byla nejen oporou pro odpůrce totality, ale také tím, kdo je schopný oslovit širokou veřejnost a protest proti nesvobodě a touhu po spravedlnosti formulovat. Velikou oporou na této jeho nové cestě mu byli lidé jako J. Zvěřina, O. Mádr a později také T. Halík. Jak uvádějí S. Balík a J. Hanuš v knize Katolická církev v Československu 1945-1989, velikou záštitu a oporu však pro pražského arcibiskupa představoval nový papež Jan Pavel II., který měl hluboké zkušenosti s utrpením církve v komunistické zemi. Kardinál Tomášek stále více intervenuje do procesů s katolickými kněžími a laiky, veřejnými dopisy státním představitelům upozorňuje na porušování práv církve a různá jiná příkoří.

S Tomáškovým jasným svobodným postojem souvisí také pastýřský list z 29. listopadu 1987, kde pražský arcibiskup vyhlásil „Desetiletí duchovní obnovy národa“ jako přípravu na milénium mučednické smrti sv. Vojtěcha. Slova tohoto listu však znějí jako „vyhlášení exodu z područí komunistické moci“, jak říká Aleš Opatrný ve své knize Kardinál Tomášek a pokoncilní proměna pražské arcidiecéze. Na svatořečení Anežky České vedl v listopadu 1989 pouť věřících z Československa do Říma. Nezapomenutelná byla jeho vystoupení v době listopadové revoluce 1989. V sobotu 25. listopadu se ve svatovítské katedrále konala slavnostní bohoslužba na závěr oslav svatořečení Anežky České. Na tomto ohromném shromáždění tehdy kardinál Tomášek vyřkl památná slova: „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa!“

V roce 1991 požádal v 92 letech, aby byl zproštěn svého úřadu, a papež Jan Pavel II. jeho přání vyhověl 27. března 1991. Kardinál Tomášek zemřel 4. srpna 1992 ve věku 93 let a 12. srpna 1992 byl pohřben v arcibiskupské hrobce pražské katedrály. (ap)

30. 07. 2008