Vyhledávání Menu

Vyzvednuté ostatky pravděpodobně patří P. Toufarovi

Příběh smrti Josefa Toufara obviněného za tzv. Číhošťský zázrak a umučeného komunistickou Státní bezpečností, je plný paradoxů, zvláštních souvislostí a překvapení. Přestože se StB snažila zamést za sebou veškeré stopy, zanechala řadu důkazů, které po více než šedesáti letech umožnily zahájit proces exhumace a důstojného uložení ostatků pátera Toufara.

V pátek 14. listopadu 2014 byly ostatky, patřící s vysokou pravděpodobností Josefu Toufarovi, vyzvednuty ze společného hrobu a převezeny do Národního muzea k další identifikaci, na které se bude nadále podílet tým antropologů a soudních znalců. „Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, např. hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara. Pokud to stav kosterního nálezu umožní, budou pro potvrzení identity porovnány genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných,“ vysvětluje Jan Krajsa, soudní lékař z Ústavu soudního lékařství v Brně. Předpokládaná identifikace nalezených ostatků má být ukončena v řádu týdnů až měsíců.

V případě Josefa Toufara bylo k exhumaci přistoupeno především ze tří důvodů: opakovaná žádost rodiny a číhošťských farníků (1968, 1992, v obou případech bylo exhumaci zamezeno); iniciativu připojila rovněž katolická církev se záměrem blahořečit Toufara coby mučedníka komunismu; v uplynulých dvaceti letech se k „případu Toufar“ podařilo dohledat v archivech řadu důležitých dokumentů, výpovědí a svědectví pamětníků. U jiných obětí komunistického režimu, zakopaných v Ďáblicích, nejsou tyto informace k dispozici v takovém rozsahu.

Celou akci provedl odborný tým, složený z archeologů, antropologů, soudního lékaře a genetika, za přítomnosti zástupců církve a Hl. m. Prahy a provázela jej velmi pečlivá dokumentace. Během exhumačních prací (3. – 14. listopadu 2014) byly provedeny tři plošně omezené sondy, a to na základě tří typů historických pramenů. Ve všech případech došlo k odkrytí pouze nejnutnější části hrobu či šachty. Se všemi nalezenými ostatky bylo zacházeno s úctou a za řádného obřadu jsou již uloženy na své původní místo. „Začínali jsme modlitbou, modlitbou bylo celé naše snažení provázeno, s modlitbou jsme zase ukládali těla zesnulých zpátky do země. Celá atmosféra byla pietní, soustředěná, až zbožná,“ uvedl postulátor procesu blahořečení z královéhradeckého biskupství Tomáš Petráček.

„Exhumace Toufarových ostatků může vnést světlo do retušovaného pitevního protokolu a nechat ´promluvit tělo´, čím vším muselo projít, především v posledním měsíci života. Týraný a zavražděný páter Josef Toufar byl estébáky zahrabán jako zvíře na hřbitovním smetišti, potupně a hanebně, pod falešným jménem. A je naší mravní starostí, aby byl pochován jako člověk a kněz tam, odkud byl unesen, kam bytostně patřil a kde být pochován chtěl,“ uzavírá aktuální situaci spisovatel Miloš Doležal. (http://tisk.cirkev.cz)

Aleš Pištora 20. 11. 2014