Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Vzpomínka na všechny věrné zemřelé

Bohoslužba na vyšehradském Slavíně má dlouhou tradici. Pod širým nebem půjde i tentokrát průvod s rozžatými svíčkami, aby se, obklopen hroby významných osobností moderních českých dějin, společně pomodlil za zemřelé. Vyšehrad spjatý s počátky české státnosti i křesťanské víry je také vhodným místem pro hlubší zamyšlení. Modlitbu za zemřelé a požehnání hřbitova na pražském Slavíně, které bude následovat, vysílá v přímém přenosu Česká televize.

Památka všech věrných zemřelých či lidově „dušičky“ je dnem, kdy se církev modlí za zemřelé. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Jako památku ji zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048). Ve 13. století se tento zvyk rozšířil v západní církvi a papež Benedikt XV. jej v roce 1915 potvrdil pro celou církev. Doba památky zesnulých, kdy si připomínáme ty, co již nejsou mezi námi, je příležitostí položit si otázku po smyslu vlastního života. Vzpomínáme na naše blízké a v duchu se ptáme, jaké svědectví nám zanechali.

Ale co vlastně znamená modlit se za mrtvé? O modlitbě za zemřelé hovoří již Bible: "Proto dal Juda Makabejský přinést smírnou oběť za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy" (2 Mak 12,46). Stáváme se tedy v modlitbách jejich přímluvci před Bohem. Podobně hovoří i sv. Cyril Jeruzalémský, jenž říká, že „když prosíme za všechny, kteří zesnuli před námi, tak jim to velmi prospívá“. A jaký smysl má skutečnost, že Vzpomínku na všechny věrné zemřelé připadající podle liturgického kalendáře na 2. listopad slaví římskokatolická církev hned po slavnosti Všech svatých? Modlitbou za mrtvé je naše církev pozemská propojována s církví zemřelých a církví vítěznou.

Také na dalších místech naší arcidiecéze bude probíhat vzpomínka na zemřelé. Např. v chrámu Matky Boží před Týnem zazní při bohoslužbě od 18.00 hodin Mozartovo Requiem v podání místního sboru Notre Dame s doprovodem orchestru Piccola Orchestra pod vedením Marka Valáška. (Aleš Pištora)

27. 10. 2010