Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Zahájení roku sv. Anežky České

Od narození dcery českého krále Přemysla Otakara I. si letos připomínáme 800 let. Životní dílo, osobní vlastnosti i dějinný význam této mimořádné postavy našich dějin je v mnoha směrech vzorem jednání i pro současnost. Její osobnost a dílo hovoří zároveň k mnoha palčivým problémům naší současné společnosti. Je sice postavou 13. století, tedy naší dávné minulosti, ale je pro naši společnost známá i tím, že její svatořečení nejenom časově (12. listopadu 1989), ale i věcně souviselo s pádem komunistické totality.

K připomenutí tohoto výročí se hlásí mnoho aktivit různých institucí jak církevních, tak necírkevních. Těmi, kdo stojí oslavám nejblíže je kromě Arcibiskupství pražského také Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, mužský řád, který vznikl ze špitálního bratrstva založeného právě sv. Anežkou. Součástí oslav, které začínají v den, kdy si připomínáme úmrtí sv. Anežky, budou také koncerty duchovní hudby či mezinárodní vědecká konference pořádaná Katolickou teologickou fakultou UK. Celý svatoanežský rok bude zakončen unikátní výstavou s názvem „Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice“, která bude v prostorách Kláštera sv. Anežky České zahájena 25. listopadu 2011. Uspořádání této výstavy, jejíž přípravy jsou již v plném proudu, se ujalo Arcibiskupství pražské a Národní galerie v Praze. Program bohoslužeb a kulturních akcí je průběžně doplňován na stránkách speciálně určených tomuto roku – www.svataanezkaceska.cz.

Anežka Přemyslovna se narodila patrně roku 1211 jako dcera českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie z rodu uherských Arpádovců. Ve třech letech byla dána na vychování k cisterciačkám ve slezské Třebnici, která patřila její tetě, vévodkyni Hedvice, později svatořečené. Jako osmiletá se stala předmětem sňatkové politiky svého otce, který ji zasnoubil s desetiletým synem císaře Fridricha II. Jindřichem. Proto byla odeslána do Vídně na dvůr rakouského vévody Leopolda VI., aby se zde náležitě připravila na budoucí manželství. Nicméně, když bylo Anežce 14 let, ze sňatku sešlo, protože lstivý Leopold provdal za Jindřicha svou vlastní dceru Markétu. Ponížená Anežka se vrátila domů na Pražský hrad. Brzy poté však začali usilovat o její ruku další uchazeči, nejdříve anglický král Jindřich III. a posléze i sám císař Fridrich II.

Po smrti otce (†1230) se rodičovské poslušnosti zproštěná Anežka rozhodla následovat největší duchovní výzvu své doby – nový ideál sv. Františka. S pomocí svého královského bratra Václava I. proto (po vzoru své sestřenice sv. Alžběty Durynské) zakládá na Starém Městě pražském u kostela sv. Haštala špitál a záhy v jeho blízkosti i dvojklášter damiatek (klarisek) a minoritů. O Letnicích 1234 pak vstupuje sama ve věku 23 let za velké slávy do tohoto kláštera a je jmenována jeho abatyší. Václav I., a později i jeho syn Přemysl Otakar II., zde na pražském Františku vybudovali jeden z nejkrásnějších českých klášterů, první gotické dílo svého druhu.

Vstup královské dcery do přísného kláštera se stal celoevropskou událostí. Všimla si ho i sv. Klára v Assisi, která pak ve svých listech postupně uváděla Anežku do správného chápání františkánské chudoby. Anežka pak od papeže Řehoře IX. získala právo naprosté chudoby (1238), tj. zcela ojedinělou výsadu, že její klášter nikdo nesmí nutit k přijetí nějakého majetku. Jako klauzurní sestra sice nesměla opouštět klášter, přesto si ale uchovávala čilé kontakty s královskou rodinou a s papežskou kurií. Jako už stařičká představená zemřela (2. března 1282) uprostřed velkého hladomoru za braniborské okupace Čech. Patrně už za svého života byla v klášteře považována za světici, po její smrti se pak rozvinul lidový kult, který je dosvědčen řadou zázraků.

První žádost o její kanonizaci poslala královna Eliška v roce 1228 papeži Janu XXII. Papež však byl právě tehdy v závažném konfliktu s řádem minoritů, takže Eliščina žádost nebyla vyslyšena. Ani další pokusy nedopadly lépe – k papeži Benediktu XII. (1334-1342) či k papeži Inocenci XI. (1676-1689). Teprve Pius IX. v roce 1874 potvrdil Anežčin starobylý kult s právem veřejné úcty jako blahoslavené. Kýženého cíle ale dosáhl až pražský arcibiskup kardinál Tomášek, za něhož byla Anežka konečně svatořečena Janem Pavlem II. v Římě dne 12. listopadu 1989. Anežka tak významně ovlivnila podobu právě probíhající listopadové revoluce. Jako dcera královská, která se zřekla svého majetku a založila pro chudé a nemocné největší tuzemský špitál své doby, je trvalým příkladem křesťanské lásky. (Petr Kubín, Aleš Pištora)

23. 02. 2011