Staronový vlastník lesa na Krušných horách po čtyřech letech hospodaření

Od počátku roku 2015 byl Arcibiskupství pražskému postupně navracen majetek bývalého velkostatku Blatno. Vzniklo tak polesí Blatno u Chomutova, organizační součást Lesní správy Arcibiskupství pražského. V současnosti je výměra krušnohorské části polesí 2800 ha lesa.

Dcim100mediadji_0027.jpg
Letecký snímek – polesí Blatno. Foto: archiv polesí Blatno

Nový vlastník dal personálu polesí požadavek na stabilizaci lesního majetku na Krušných horách, včetně nastavení procesů směřujících k udržitelné výnosovosti tohoto majetku v budoucnosti. Zadání dále obsahuje požadavek, aby vlastněný les plnil i ostatní funkce, hospodaření bylo šetrné k přírodě a spravedlivé k lidem pracujícím v lese. Po odborné stránce nechal vlastník svému lesnímu personálu volnou ruku. Jak personál lesní správy této výjimečné příležitosti využil a s jakými výsledky, je uvedeno v následujícím textu.

Přeměny (rekonstrukce) porostů náhradních dřevin

Majetek leží z velké části na náhorní plošině Krušných hor, v pásmu ohrožení imisemi A a B, v nadmořské výšce 750 – 850 mnm. Základním lesnickým problémem je obnova odumřelých a odumírajících porostů, které byly vysázeny jako náhradní (nepůvodní, mimo legislativní rámec) dřevinná skladba (dále PND) při zalesňování imisních holin.

Po počátečním odzkoušení všech používaných technologií, jsou v současnosti uplatňovány postupy směřující k proředění a zachování krytu „mateřského“ porostu. Smrky pichlavé jsou většinou rozštěpkovány nastojato s rozmetáním štěpky po porostu, březové porosty proředěny těžbou JMP s úklidem hmoty do valů. Jen výjimečně je aktuálně používána technologie vývozu hmoty k výrobě energetické štěpky. Ve většině porostů následuje mechanická příprava půdy směřující k rozhrnutí starých dozerových valů a urovnání terénu po hluboké bagrové přípravě.

2014-93a04
Srovnání porostů: rok 2015
2018-93a04
Rok 2019. Foto: archiv polesí Blatno

Výhodou zvoleného postupu obnovy pod porostem je:

  • Ponechání většiny organické hmoty v porostu
  • Využití krytu stávajícího porostu zejména pro náročnější dřeviny BK, JD, KL
  • Udržením klimatu lesního porostu snížení škod hlodavci

Nevýhodou oproti obnově na holé ploše je:

  • Poškozování oplocenek pádem ponechaných stromů
  • Menší přehlednost (dostřel) při snižování stavu zvěře

Poznatkem pro aktuální obnovu kalamitních holin po kůrovcových těžbách je, že nejlépe se osvědčily jako přípravné dřeviny porosty břízy, jeřábu a olše. A to do jisté míry bez ohledu na genetiku.

Porost-nepuvodni-brizy-pred-podsadbou-1

Na nejexponovanějších polohách začaly odumírat porosty břízy s nevhodnou proveniencí ve 20 letech.

Péče o kultury, zajištění, prořezávky

Aktuálně je na krušnohorské části polesí 340 ha nezajištěných kultur. Péče o ně je základní lesnickou činností rozhodující o úspěšnosti hospodaření polesí. Po konzultacích se specializovanou firmou je v současnosti aplikován model s důrazem na:

  • Výsadbu v řadách (do provázku) pro lepší aplikaci herbicidů
  • Včasnou ochranu proti letnímu okusu (lépe dřív než později)
  • Mimo smrk vše do oplocenek (cca 10 km/ročně) a to i starší nezajištěné kultury
  • 80 – 90% ochrany proti buřeni chemicky meziřádkově
  • Ochranu listnáčů proti škodám drobnými hlodavci všemi způsoby
  • Ochranu listnáčů proti škodám zajícem všemi způsoby
  • Důsledné vynášení zvěře z oplocenek
  • Intenzivní odlov veškeré býložravé zvěře „na potkání“

Důsledné aplikování výše uvedených pravidel přispělo již po 3 vegetačních sezonách k výraznému zlepšení stavu kultur. Následné nastartování přírůstu výškového i bočního je až neuvěřitelné.

Intenzivní prořezávky se zaměřením na zdravotní výběr a stabilitu porostů mají za cíl i snížení krytu a tím pocitu bezpečí pro zvěř. Minimálně 50% porostů po 1. prořezávce je chráněno ovazem proti loupání. Smutnou skutečností je, že není možné vybrat 400 – 500 zdravých stromů na hektar – vše je již v tomto věku poškozeno loupáním a ohryzem.

Myslivecké hospodaření

„Krušné hory jsou o zvěři!“ Tuto pravdu řekl v roce 2004 tehdejší lesní správce LS Děčín a moudrý lesník Láďa Hovorka.

V návaznosti na cíl obnovit zdravý stabilní les, rozhodl majitel o obhospodařování honebních pozemků ve vlastní režijní honitbě. Vznikla tak honitba Nový dům, která má výměru 2400 ha.

Cílem mysliveckého hospodaření je provozovat myslivost jako jednu z činností směřující k pěstování zdravého lesa. Samozřejmě při zachování mysliveckých tradic a platné legislativy.

Majitel si uvědomuje, že sice krátkodobě přichází o nemalou částku ročního nájmu. Na druhou stranu od svého personálu očekává v horizontu několika let razantní snížení vlivu zvěře na les. To je patrné již po 3 sezonách provozování režijní honitby.

Srna

Klimatická změna a kůrovec

Dnes již celorepublikový problém se nevyhýbá žádnému majetku. Povinností nás, lesních hospodářů, je co nejúčinněji brzdit rozvoji kůrovce s cílem získat trochu času. Času na vyřešení odbytové krize, času na „zázrak“ v podobě chladu a vody, času na vydefinování nové role lesnictví ve společnosti. To, co zažíváme, totiž není krize lesa, ten tu byl, je a bude. Jedná se o krizi ekonomiky lesnictví v návaznosti na odbyt dřeva a celospolečenskou krizi vnímání hodnot, které nám středoevropský les poskytuje. Slovy Ing. Sloupa: Les lesníka nepotřebuje, ten si tu roste sám. Lesníky potřebují lidé pro využívání všech funkcí lesa.“  

To je však na samostatný článek.

Velmi aktuálním tématem současného lesnictví je otázka, jak naše pracovní návyky a pracovní postupy změní probíhající klimatická změna. Základem je vlastník, který dá personálu jasné zadání. Dále pak lesní personál, který k zadání dodá svoji odbornost a následnou volnost využije, nikoli zneužije. Několik nápadů a podnětů, dnes mohu již říci v praxi odzkoušených, jsem uvedl v článku.

Závěr

Na závěr citace několika myšlenek lesního správce z lesní správy Eibenstock (Saské zemské lesy), jak je uvedl při semináři na Božím Daru v roce 2016:

  • Neúnosně vysoké stavy zvěře omezují přestavbu lesa
  • Tím omezují vlastnická práva a ovlivňují plnění funkcí lesa
  • Redukce stavů zvěře a přestavba lesa jsou opatření pro budoucnost a nemají alternativu
  • Zázračné recepty neexistují, ale důslednost a ovládnutí řemesla jsou prvním krokem

Olympus digital camera
Novodomský rybník. Foto: Václav Přibáň

Nevím, zda nám přímluva za dobro našich lesů pomůže „tam nahoře“ zařídit několik chladných a deštivých let. Vím však zcela jistě, že tady na zemi si to musíme odpracovat sami. A jsme za to jako lesníci odpovědní.

Ing. Jan Ferkl, vedoucí polesí Blatno